Ministerstvo životního prostředí do 2. října 2026 neodeslalo Evropské komisi Národní plán na obnovu přírody. Termín pro jeho předložení byl 1. září. Plán vychází z evropského nařízení o obnově přírody, které vstoupilo v platnost v srpnu 2024, a zaměřuje se na šest oblastí: zemědělskou krajinu, lesní ekosystémy, vodní toky, zeleň ve městech a obcích, obnovu přírodních stanovišť a obnovu populací opylovačů.[1][2]
Důvody zpoždění
Ministerstvo uvedlo, že plán nestihlo odevzdat kvůli nedostatku času a velké finanční náročnosti. Pokud by se všechna navrhovaná opatření měla zvládnout v tak krátkém čase, stála by podle resortu devět až patnáct miliard korun ročně.[1][2]
Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) uvedl, že Česko plán zatím neodeslalo, stejně jako řada dalších států, a že nejde o liknavost, ale o přístup spojený s probíhajícím vyjednáváním budoucího finančního rámce EU. Podle něj ministerstvo připravilo plán opatření seřazených podle naléhavosti, přínosu, nákladové efektivnosti a dostupnosti financování; přednost mají mít opatření s nejširšími přínosy pro vodu a krajinu a opatření nezbytná pro splnění závazků do roku 2030.[1][2]
Další postup
Ministerstvo dokončilo první návrh plánu a rozeslalo jej do meziresortního připomínkového řízení. Počítá s jeho odesláním Evropské komisi do konce října 2026. Před schválením plánu v příštím roce se chce s komisí dohodnout na způsobu úhrady nákladů a na celkové částce, která na plán bude vynaložena.[1][2]
První návrh obsahuje opatření na obnovu krajiny pro návrat polních ptáků a opylovačů, na přirozené propojení řek a vznik území pro rozlití vody a na zadržování vody v zemědělské půdě a lesích. Počítá také s větším podílem zeleně v obcích a městech.[1][2]
Stínový plán
Na konci srpna 2026 představily ekologické a ochranářské organizace Stínový plán obnovy přírody se 40 opatřeními. Podle nich byl státní plán při přípravě pod silným tlakem zemědělské a lesnické lobby, což podle organizací vzbuzovalo pochybnosti, zda se do něj dostanou účinná opatření. Stínový plán počítá například s obnovou 100 000 hektarů přírodních území do roku 2050 a s 2000 kilometry zatravněných odtokových drah a nárazníkových pásů do roku 2030, které mají zpomalit odtok vody z krajiny a zabránit splavování půdy.[1][2]