Chráněná krajinná oblast Jeseníky je mezi tamními chráněnými oblastmi jednou z největších. Leží u severovýchodní hranice Česka, ve východních Sudetech, a pokrývá skoro celé pohoří Hrubý Jeseník. Nadmořská výška území se pohybuje od 314 do 1492 metrů.[1]
Vznik a ochrana
Oblast byla vyhlášena 19. června 1969 na ploše 740 km2 aby se zachovalo přírodní bohatství a krajina pohoří.[1] Nejcennější a zároveň turisticky nejatraktivnější místa chrání národní přírodní rezervace Praděd, Rejvíz, Šerák-Keprník a Rašeliniště Skřítek. Dosud bylo vyhlášeno 32 maloplošných zvláště chráněných území.[1]
Na území je vymezeno 14 evropsky významných lokalit. Většinu rozlohy zabírá ptačí oblast Jeseníky, kde se chrání chřástal polní a jeřábek lesní. Území se kryje s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod Jeseníky a leží v něm i několik vesnických památkových zón.[1]
Čím je oblast význačná
Nejcennější jsou plochy vysokohorského bezlesí a navazující smrkové pralesy. Jeseníky patří k nejlesnatějším chráněným krajinným oblastem a zachovaly se zde i zbytky bučin. Mezi předměty ochrany patří rovněž rašeliniště, horské potoky, louky, skály, vzácné rostliny a živočichové a také architektura a krajina utvářená člověkem.[1]
Geologie a vývoj krajiny
Jesenická oblast je geologicky složitá a rozmanitá. Dělí se na několik hlavních jednotek klenbového charakteru, jejichž jádra tvoří horniny starší než devon, a hlavní hřebeny Hrubého Jeseníku budují desenská klenba na východě a keprnická na západě. Z hornin převažují ruly a svory.[2] Horniny obalů kleneb vznikly většinou v devonu, kdy bylo území zaplaveno mořem. Z jeho sedimentů se později vytvořily přeměněné horniny, například fylity, břidlice a mramory. Sopečná činnost v devonském moři zanechala diabasy, spility a keratofyry a s ní souvisejí i ložiska železných rud, barevných kovů a zlata.[2] Moře ustoupilo na východ při vrásnění na konci prvohor a z jeho usazenin vznikly horniny Nízkého Jeseníku, označované jako kulm.[2]
Ve čtvrtohorách dosáhl severský pevninský ledovec k úpatí Hrubého Jeseníku i Rychlebských hor a přinesl s sebou štěrkopísky i bludné balvany. Vrcholy pokrýval horský ledovec, jehož pozůstatkem je kar a morény ve Velké kotlině.[2] Skály jako Petrovy kameny, Vozka, Obří skály a vrchol Keprníku vznikly mrazovým zvětráváním v předpolí ledovce, a týž původ mají kamenná moře, například na Břidličné nebo Suchém vrchu.[2] Díky nepropustnému podloží vznikla po době ledové rašeliniště na Rejvízu a mezi Keprníkem a Vozkou. K horskému rázu patří hluboce zaříznutá údolí s vodopády Bílé Opavy a Vysokým vodopádem na Studeném potoce. Zlato se v Jeseníkách podle stránek Správy CHKO těží již 3 500 let.[2]
Zdroje
- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (Správa CHKO Jeseníky)
- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (Správa CHKO Jeseníky)