Petice proti plánovanému areálu pro běžecké lyžování v okolí Rejvízu v Jeseníkách měla podle zprávy z 21. října 2026 téměř dva tisíce podpisů. Její autoři se obávají dopadů na okolní přírodu a historický ráz horské osady a požadují zrušení projektu s technickým zasněžováním. Žádají také, aby město Zlaté Hory neposkytlo pozemky.[1]
Plánovaný areál
Zimní areál s tratěmi chce do listopadu 2028 vybudovat organizace Jeseníky-Sdružení cestovního ruchu. Náklady odhaduje zhruba na 12 milionů korun, z toho devět milionů má pokrýt dotace Olomouckého kraje, kterou v září schválilo krajské zastupitelstvo. Podle sdružení by šlo o první specializované středisko tohoto druhu v Jeseníkách. Rejvíz leží zhruba ve výšce 780 metrů nad mořem a sdružení jej vybralo pro stabilní sněhové podmínky. Dotaci chce použít na projektové, geodetické, zemní a stavební práce, rozvody vody a elektřiny, mobilní osvětlení, zasněžovací technologii, elektrocentrálu a sněžné vozidlo.[1]
Argumenty obou stran
Rejvíz je součástí CHKO Jeseníky, jeho historická část je památkovou zónou a v blízkosti leží stejnojmenná národní přírodní rezervace s rašeliništěm. Autoři petice uvádějí, že tradiční běžecké lyžování na přírodním sněhu k Rejvízu patří, odmítají však jeho přeměnu na intenzivně využívaný sportovní areál závislý na umělém zasněžování, večerním osvětlení a další technické infrastruktuře.[1]
Vedení sdružení odmítlo tvrzení, že projekt počítá s rozsáhlou sportovní arénou, tribunami, parkovištěm nebo odběrem vody z Mechových jezírek. Podle něj má záměr zlepšit podmínky pro běžecké lyžování, které v lokalitě dlouhodobě funguje, pomocí omezeného zasněžování a sezonního osvětlení. Projekt musí projít povolovacím procesem; pokud se Rejvíz ukáže jako nevhodný, je sdružení připraveno hledat jiné místo v Jeseníkách. Ředitel sdružení Tomáš Rak uvedl, že cílem je udržitelná možnost běžeckého lyžování, podpora místních podnikatelů a lepší rozložení zimní návštěvnosti regionu.[1]