Dne 6. listopadu 2026 řešila Policie České republiky na Letišti Václava Havla Praha anonymní hrozbu uložením nástražného výbušného systému na palubách letadel mířících do Prahy i odlétajících z ní. Podle mluvčí Letiště Praha Denisy Hejtmánkové se hrozba týkala devíti letů, čtyř příletů a pěti odletů [2][3]. Zpráva o uložení výbušného systému byla podle zdroje Novinek z bezpečnostních kruhů zaslána na e-mailovou adresu krizového dispečera letiště a týkala se čtyř letadel přilétajících z Anglie, Španělska a Dánska a pěti letadel připravených k odletu z Prahy [1].
Průběh prověřování
Hejtmánková uvedla, že přílety směřovaly z Dánska, Španělska a Velké Británie, odlety pak do Nizozemska, na Kypr, do Rumunska, Itálie a Velké Británie [1][2]. Prohlídky letadel včetně pyrotechnika probíhaly za plného provozu letiště bez evakuace cestujících [1]. Mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán kolem 12:30 sdělil, že při provedených prohlídkách nebyl nalezen žádný nástražný výbušný systém [1]. Policie na síti X uvedla, že ve spolupráci s Letištěm Praha přijala bezpečnostní opatření s minimálním dopadem na běžný provoz letiště a že se případem nadále zabývá [1][4].
Vliv na dopravu
Na letišti v té době panovaly nepříznivé meteorologické podmínky s mrznoucí mlhou a nízkou dohledností, kvůli čemuž se podle údajů služby Flightradar nad Prahou tvořila fronta letadel čekajících na přistání [1]. Podle zahraničních agentur byl let společnosti Wizz Air z Prahy do Říma kvůli bombové hrozbě odkloněn a přistál v Benátkách [2][3].
Souvislosti
Obdobnou hrozbu řešila policie na letišti již předchozí den, kdy anonym vyhrožoval bombou na palubě čtyř letadel mířících do Prahy. Policie tehdy hodnotila relevanci hrozby jako nízkou, přesto provedla bezpečnostní opatření a pyrotechnické prohlídky, které výbušninu neodhalily. Vyšetřování převzala Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě [2][3]. Podle stanice BBC obdrželo den před popisovanou událostí bombové hrozby po celé Evropě nejméně 21 letadel, přičemž v Praze přistála čtyři taková letadla [1]. Podle zdroje Novinek z bezpečnostních kruhů šlo o celoevropskou koordinovanou vlnu bombových výhrůžek zaměřených na pravidelné linkové lety ve více státech současně [1]. Evropským policejním orgánům se dosud nepodařilo zjistit konkrétního pachatele ani potvrdit vazby na teroristickou či extremistickou skupinu nebo zahraniční státní moc [1]. Bezpečnostní složky podle rumunského serveru G4Media zasahovaly téhož dne i v Bukurešti, kde bombovou hrozbu obdrželo letadlo společnosti Tarom mířící z Prahy se 102 cestujícími na palubě, které přistálo v 11:19 SEČ [1].
Související hesla: Letiště Václava Havla Praha, Policie České republiky, Václav Havel
Postup policie a letiště a hrozby u dalších letů v Evropě
Policie ČR oznámila na sociální síti X krátce před 11.00 ve čtvrtek 5. listopadu 2026, že obdržela anonymní výhrůžku o uložení nástražného výbušného systému na palubách čtyř letadel mířících do Prahy. Spolu s Letištěm Praha spustila opatření šetrná k cestujícím i provozu a po přistání všech letadel nechala provést pyrotechnické prohlídky[5][6][7][8].
Průběh
Podle serveru Novinky.cz k letišti zamířily krátce po 10.00 hlídky policie a mobilní rentgen celníků[6]. Mluvčí letiště Denisa Hejtmánková uvedla, že provoz nebyl nijak omezen. Mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma řekl, že organizace jedná podle žádostí posádek a platných předpisů, a ředitel Řízení letového provozu Zdeněk Jelínek poděkoval řídícím za zvládnutí nouzových postupů[5][8]. Všechna čtyři letadla přistála a prohlídky byly negativní; mluvčí cizinecké policie Josef Urban řekl Deníku N, že dopad na provoz letiště byl minimální. Podle Deníku N přišly výhrůžky e-mailem.
Hrozby u dalších letů
Podle ČTK se bombové hrozby týkaly ve čtvrtek více komerčních letů v Evropě. V Bulharsku šlo o tři letouny, které bezpečně přistály na tamních letištích, další stroje přistály ve Vídni a v Bruselu. Letoun společnosti Aer Lingus z Dublinu do Říma byl odkloněn na leteckou základnu Évreux ve Francii, podle deníku Le Figaro s 151 cestujícími a šesti členy posádky a s doprovodem stíhačky Rafale. Hrozbu obdržel také let společnosti Finnair z Helsinek do Říma, který doprovodily italské stíhačky, a let polských aerolinek LOT z Varšavy do Bruselu, kde posádka při kontrole nic podezřelého nenašla[5][8][9].
Předchozí hrozby se v Evropě objevily už v pondělí 2. listopadu, kdy byl letoun Wizz Air letící z Londýna do Sofie odkloněn do Budapešti a doprovodila ho maďarská stíhačka Gripen, a v úterý 3. listopadu, kdy se hrozby týkaly zhruba tuctu komerčních letů. Úřady dotčených zemí uvedly, že prohlídky nic podezřelého neodhalily. Zda spolu incidenty souvisejí a kdo za hrozbami stojí, nebylo podle zpráv jasné[5][8].
Zdroje
- Letadla na Ruzyni opět přistávají za asistence policie
- Policie znovu řeší bombovou výhrůžku na pražském letišti. Týká se příletů i odletů
- Policie znovu řeší bombovou výhrůžku na pražském letišti. Týká se příletů i odletů
- Hrozba bombou na pražském letišti se opakuje. Týkat se má až devíti letadel
- Bombová hrozba v letadlech nad Evropou. Výhrůžky se týkají i čtyř letů do Prahy
- Policie se připravuje na přílet čtyř letadel do Prahy. Čelí bombovým výhrůžkám
- Anonym ohlásil bomby ve čtyřech letadlech mířících do Prahy
- Několik komerčních letů v Evropě se stalo terčem bombové hrozby, včetně čtyř které mířily do Prahy
- Bombovým hrozbám čelí ve čtvrtek letadla po celé Evropě