Bazilika svatého Jiří stojí na Jiřském náměstí na Pražském hradě. Patří k nejvýznamnějším románským památkám v zemi a podle Prague City Tourism je druhým nejstarším pražským kostelem. Dominují jí dvě bílé kamenné věže vysoké 41 metrů. [2]
Vznik a středověké přestavby
Kostel založil kolem roku 920 kníže Vratislav I. Roku 925 sem byly uloženy ostatky zavražděné kněžny Ludmily, babičky svatého Václava a první české mučednice. Po založení sousedního kláštera svatého Jiří v roce 973 byl chrám rozšířen a přestavěn na trojlodní baziliku v ottonském, raně románském slohu. Po požáru v roce 1142 ji představená kláštera Berta obnovila téměř do dnešní podoby. K bočním lodím na východě tehdy přibyly dvě věže z pískovcové opuky s kamennou střechou a dvěma řadami románských oken. [2]
Věže a výzdoba
Užší severní věž se nazývá Eva a je mírně nakloněná, asi o 40 centimetrů. Širší jižní věž nese jméno Adam a vznikla nad původní samostatnou kaplí. Věž Eva byla zpevněna v sedmdesátých letech v rámci stavebních prací. V první polovině 13. století přibyla kaple svaté Ludmily s jejím hrobem. V kryptě, dostupné barokním schodištěm, je černá socha zobrazující tělo zemřelé dívky jako symbol lidské proměnlivosti a křehkosti. Zbytky románské nástěnné malby se zachovaly na klenbě kněžiště i v kapli svaté Ludmily. Z původního románského vybavení se dochovaly části reliéfu s Madonou korunovanou anděly, s klečící abatyší Mladou a Bertou a po straně s Přemyslem Otakarem I. a jeho sestrou, abatyší Anežkou. [2]
Hrobka Přemyslovců a pozdější úpravy
Do roku 1055 sloužila bazilika jako oficiální pohřebiště Přemyslovců, než byl postaven chrám svatého Víta. Pohřben je zde kníže Vratislav a pravděpodobně také Oldřich a Jaromír. Románský interiér s hrobkou Přemyslovců je podle Prague City Tourism zahrnut do prohlídkového okruhu Pražského hradu. Prostor se využívá také jako koncertní sál a není vytápěn. [2]
Pohled na východní závěr baziliky z Jiřské ulice je podle stránek nejpůsobivější. Portál v Jiřské ulici zhotovila kolem roku 1520 slévárna Benedikta Rieda a v tympanonu zobrazuje rytíře bojujícího s drakem. Ve 14. století vznikla nová západní fasáda, upravená v 17. století v raně barokním stylu s typickou terakotovou omítkou. Zdobí ji pískovcová socha zakladatele Vratislava I., jejímž autorem byl pravděpodobně Jan Jiří Bendl. V letech 1718 až 1722 přidal František Maxmilián Kaňka v jihozápadním rohu barokní kapli svatého Jana Nepomuckého, postavenou na oslavu jeho blahořečení. [2]