ČEZ napadl žalobami u příslušných soudů v Lucembursku blokaci společností, jejichž prostřednictvím drží většinový podíl v plynárenské distribuční firmě GasNet. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž to potvrdil pro Český rozhlas. Krok lucemburských úřadů ČEZ označil za nezákonný a šikanózní, neboť podle něj s kauzou nesouvisel.[1][2]
Blokace
O blokaci ČEZ informoval v pondělí 12. října 2026. Lucemburská justice ji schválila na žádost společnosti Diag Human podnikatele Josefa Šťávy. ČEZ dostal od lucemburské soudní vykonavatelky oznámení o dvou rozhodnutích. Týkají se firmy CGN (Czech Gas Networks S.à r.l.), v níž drží zhruba 55 procent, a firmy CGNI (Czech Gas Networks Investments S.à r.l.), kterou CGN vlastní ze sta procent. CGNI vlastní českou společnost Czech Grid Holding, pod níž patří GasNet a GasNet Služby. Podle ČEZ rozhodnutí omezují obě společnosti v nakládání s majetkem, který drží a který patří České republice a ČEZ. Stát vlastní zhruba 70 procent ČEZ.[1][2]
Stanovisko ČEZ
ČEZ uvedl, že Diag Human nemá a nikdy neměla vůči ČEZ ani jiné firmě skupiny žádný právní nárok. Případné nároky podle něj mohou mířit jen proti České republice, protože ČEZ není v rozhodčím nálezu uveden, nebyl účastníkem řízení a s ním neměl nic společného. Na základě právních analýz firma předpokládá, že lucemburské soudy rozhodnutí o blokaci zruší v řádu měsíců.[1][2]
Pozadí sporu
Josef Šťáva v kauze Diag Human požaduje po českém státě náhradu přibližně 17 miliard Kč. Podle ČT24 spor vychází ze soutěže ministerstva zdravotnictví na zpracování krevní plazmy z roku 1991 a od té doby vede Šťáva s Českem soudní řízení. Londýnský soud nárok podle téhož zdroje potvrdil v roce 2025.[1]