Ministři zemí visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) odpovědní za energetiku jednali 19. října 2026 v Bratislavě s eurokomisařem pro energetiku Danem Jörgensenem. Téma tvořily vysoké ceny energií a podpora průmyslu.[1]
Žádost o výjimku
Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková po jednání uvedla, že země V4 žádají od Evropské unie dočasnou výjimku, která by jim umožnila využívat unijní zdroje na podporu průmyslu. Podle ní jsou ceny energií v Evropě několikanásobně vyšší než ve Spojených státech či v Asii. Polský ministr energetiky Milosz Motyka zdůraznil nutnost zajistit konkurenceschopnost evropského průmyslu.[1]
Vyjádření českého ministra
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček řekl, že na podporu průmyslu by bylo možné využít kohezní fondy nebo modernizační fond. Česko je podle něj v případě zdražení energií připraveno nastavit maximální cenu elektřiny u výrobců, doplnit ji zastropováním u obchodníků a případně dále snížit regulovanou složku ceny. Pokud se situace na burzách nezmění, mohly by se podle Havlíčka vysoké tržní ceny promítnout do cen pro spotřebitele a firmy v příštím roce. Dodal, že Česko nesmí mít výrazně vyšší ceny než okolní země.[1]
Česká vláda v září 2026 rozhodla, že stát v příštím roce opět převezme poplatky za podporované zdroje energie. Česko také snížilo spotřební daň z nafty a omezilo marži obchodníkům s palivy.[1]
Eurokomisař
Dan Jörgensen řekl, že Evropská unie musí snížit závislost na globálním trhu s energiemi, a podle něj je Evropa na to připravenější než při zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.[1]
Související hesla: Visegrádská skupina