Skupina ČEZ podepsala 7. října 2026 smlouvu o prodeji svého 49procentního podílu ve společnosti Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), která připravuje výstavbu nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Podíl kupuje slovenský stát za 189 milionů eur, což podle E15 odpovídá asi 4,6 miliardy korun. ČEZ předpokládá, že vypořádání proběhne v nejbližších dnech.[1][2]
Strany obchodu
Podíl prodává ČEZ Invest Slovensko, dceřiná společnost ČEZ. Kupujícím je státem kontrolovaná slovenská společnost Jadrová a vyraďovacia spoločnosť (JAVYS), jež dosud vlastnila v JESS většinový, 51procentní podíl. Po transakci bude projekt nové elektrárny plně v rukou slovenského státu.[1]
Vznik a vývoj společnosti JESS
Slovensko a ČEZ založily JESS v roce 2009, za první vlády dnešního slovenského premiéra Roberta Fica. ČEZ měl mimo jiné zajistit odborné znalosti.[1] Podle Ekonomického deníku se ČEZ v lednu 2013 rozhodl z projektu vycouvat, protože klesly ceny elektřiny a nepříznivě se vyvíjel tendr na dostavbu Temelína. Zájem o menšinový podíl tehdy podle médií projevil ruský Rosatom, k dohodě ale nedošlo.[2] Projekt pak byl na řadu let odložen. V roce 2022 získal JESS od slovenského ministerstva hospodářství autorizaci ke stavbě nového reaktoru a v únoru 2023 požádal Úrad jadrového dozoru o povolení k umístění jaderného zařízení.[2]
Spor o kupní cenu
Ekonomický deník s odkazem na slovenský deník SME uvádí, že výše ceny vyvolala spor ve vládní koalici. Podle ministryně hospodářství Denisy Sakové (Hlas-SD) byla cena kolem 190 milionů eur, stanovená posudkem společnosti EY, příliš vysoká, kdežto premiér Robert Fico (SMER-SD) podle téhož zdroje tlačil na co nejrychlejší odkup.[2] Podle E15 nový posudek původní ocenění podílu potvrdil a vláda poté svěřila přípravu stavby místo ministerstva hospodářství vládnímu zmocněnci pro jadernou energetiku a úřadu vlády.[1]
Vyjádření
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš po podpisu řekl, že společný podnik měl projekt připravit natolik, aby Slovensko mohlo elektrárnu v Jaslovských Bohunicích postavit, a že jde podle něj o nejlépe připravenou lokalitu pro jadernou elektrárnu v Evropě. Podle Beneše byla pro projekt schválena studie proveditelnosti, získáno osvědčení o rezervaci výkonu, kladné posouzení vlivů na životní prostředí, povolení k umístění podle atomového zákona i potřebné pozemky; zahájeno bylo také územní řízení.[1]
Robert Fico ocenil spolupráci s ČEZ a českou stranou jako korektní a uvedl, že výstavbu lze výrazně urychlit.[1] Slovenská opozice podle E15 tvrdí, že Fico ČEZ z projektu vytlačil, aby mohl o investici rozhodovat sám. Poslanec strany Svoboda a Solidarita a bývalý náměstek ministra hospodářství Karol Galek podle téhož zdroje uvedl, že ČEZ projektu přinášel přidanou hodnotu.[1]
Další postup
Hlavním partnerem Slovenska při stavbě zdroje o výkonu kolem 1200 megawattů má být podle dřívějších informací americká společnost Westinghouse.[1] Ekonomický deník s odkazem na Denník N uvádí, že Fico chce závaznou smlouvu s ní uzavřít před parlamentními volbami, které se mají konat v září 2027, a že slovenská vláda mluví o dokončení nového bloku v roce 2040.[2]
Související hesla: Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, Jaslovské Bohunice, ČEZ