Snímek z publikace ČTK / České noviny
Snímek z publikace ČTK / České noviny, 9. 11. 2026

Úřad práce ČR zveřejnil data o nezaměstnanosti v Česku ke konci října 2026. Podíl nezaměstnaných osob dosáhl pěti procent, na této hodnotě se podle zveřejněných údajů drží čtvrtý měsíc v řadě. Ve srovnání s říjnem 2025 nezaměstnanost vzrostla o 0,4 procentního bodu.[1]

Čísla a vývoj

Úřady práce evidovaly na konci října 2026 celkem 370 226 uchazečů o zaměstnání, o 1849 víc než o měsíc dříve. Počet volných pracovních míst se zvýšil o 1893 na 106 252. V říjnu 2025 hledalo práci 340 509 lidí a volných míst bylo 93 999.[1]

Generální ředitel Úřadu práce ČR Roman Chlopčík uvedl, že „říjnová data potvrzují, že trh práce zůstává aktivní“, a upozornil, že počet volných pracovních míst vzrostl na více než 106 000 a do nového zaměstnání nastoupilo za měsíc téměř 39 000 uchazečů.[1] Z evidence úřadů práce v říjnu odešlo do zaměstnání 38 875 lidí, nově se zapsalo 53 730 lidí bez práce.[1]

Hodnocení analytiků

Hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko upozornil, že říjen nepřinesl očekávané snížení nezaměstnanosti, ačkoli bývá pro trh práce příznivým měsícem díky předvánočním náborům v obchodě a logistice. Podle jeho slov letošní vývoj „vyznívá hůře, než by odpovídalo obvyklé sezonnosti“.[1]

Hlavní ekonom Deloitte David Marek poukázal na dlouhodobý růst nezaměstnanosti, která byla v říjnu 2025 na úrovni 4,6 procenta a v říjnu 2024 na 3,8 procenta. Uvedl, že se podle něj v české ekonomice postupně zvyšuje strukturální nezaměstnanost, což by mělo oslabovat tlaky na růst mezd a inflaci, ale zároveň ubírat na síle domácí poptávce.[1]

Regionální rozdíly

Nejvyšší podíl nezaměstnaných vykázal Ústecký kraj s hodnotou 7,4 procenta, nejnižší měla Praha s 3,9 procenta. Ve srovnání se zářím 2026 vzrostl podíl nezaměstnaných osob o 0,1 procentního bodu v Královéhradeckém, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Moravskoslezském kraji, v ostatních krajích zůstal beze změny.[1]

Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Karvinsku a Mostecku, shodně na úrovni 10,5 procenta. Nejnižší nezaměstnanost pod třemi procenty zaznamenaly úřady práce v okresech Praha-východ, Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou.[1]

Zadlužení obyvatel za tři čtvrtletí 2026

Zadlužení obyvatel Česka za tři čtvrtletí roku 2026 meziročně vzrostlo o 16 procent. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které 18. listopadu 2026 poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau [2][3]. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o pět procent na 35,8 miliardy korun [3].

Objem dluhu na bydlení, tedy hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, vzrostl meziročně o 16,7 procenta na 3,79 bilionu korun [2][3]. Objem dluhu na spotřebu dosáhl ke konci září 741,4 miliardy korun, o 14,3 procenta více než o rok dříve, což byl rekordní meziroční růst [2][3]. Přírůstek dluhu na spotřebu za první tři čtvrtletí 2026 činil 65,6 miliardy korun a překonal přírůstek za celý rok 2025 [3].

Klientů s dluhem na bydlení bylo na konci třetího čtvrtletí 1 044 882, o 4 794 více než před rokem [2][3]. Počet klientů s úvěrem na spotřebu se meziročně zvýšil o 64 227 [3]. Nejvyšší podíl dluhu na bydlení, více než dvě pětiny, připadá na lidi ve věku 35 až 44 let; jejich dluh vzrostl meziročně o 19 procent [3].

Ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná uvedla, že růst dluhu na bydlení ovlivňuje vývoj úrokových sazeb a končící fixace hypoték z let s výrazně nižšími sazbami. Objem nově sjednaných úvěrů ve druhém čtvrtletí dosáhl 308 miliard korun, od července do září klesl na zhruba 209 miliard [3].

Zdroje

  1. Nezaměstnanost v Česku v říjnu stagnovala na pěti procentech · ČTK / České noviny · 9. listopadu 2026
  2. Zadlužení Čechů za tři kvartály vzrostlo meziročně o 16 procent · Novinky.cz · 18. listopadu 2026
  3. Registry: Zadlužení Čechů letos stouplo o 16 % na 4,43 bilionu Kč · ČTK / České noviny · 18. listopadu 2026