
Úřad práce ČR zveřejnil data o nezaměstnanosti v Česku ke konci října 2026. Podíl nezaměstnaných osob dosáhl pěti procent, na této hodnotě se podle zveřejněných údajů drží čtvrtý měsíc v řadě. Ve srovnání s říjnem 2025 nezaměstnanost vzrostla o 0,4 procentního bodu.[1]
Čísla a vývoj
Úřady práce evidovaly na konci října 2026 celkem 370 226 uchazečů o zaměstnání, o 1849 víc než o měsíc dříve. Počet volných pracovních míst se zvýšil o 1893 na 106 252. V říjnu 2025 hledalo práci 340 509 lidí a volných míst bylo 93 999.[1]
Generální ředitel Úřadu práce ČR Roman Chlopčík uvedl, že „říjnová data potvrzují, že trh práce zůstává aktivní“, a upozornil, že počet volných pracovních míst vzrostl na více než 106 000 a do nového zaměstnání nastoupilo za měsíc téměř 39 000 uchazečů.[1] Z evidence úřadů práce v říjnu odešlo do zaměstnání 38 875 lidí, nově se zapsalo 53 730 lidí bez práce.[1]
Hodnocení analytiků
Hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko upozornil, že říjen nepřinesl očekávané snížení nezaměstnanosti, ačkoli bývá pro trh práce příznivým měsícem díky předvánočním náborům v obchodě a logistice. Podle jeho slov letošní vývoj „vyznívá hůře, než by odpovídalo obvyklé sezonnosti“.[1]
Hlavní ekonom Deloitte David Marek poukázal na dlouhodobý růst nezaměstnanosti, která byla v říjnu 2025 na úrovni 4,6 procenta a v říjnu 2024 na 3,8 procenta. Uvedl, že se podle něj v české ekonomice postupně zvyšuje strukturální nezaměstnanost, což by mělo oslabovat tlaky na růst mezd a inflaci, ale zároveň ubírat na síle domácí poptávce.[1]
Regionální rozdíly
Nejvyšší podíl nezaměstnaných vykázal Ústecký kraj s hodnotou 7,4 procenta, nejnižší měla Praha s 3,9 procenta. Ve srovnání se zářím 2026 vzrostl podíl nezaměstnaných osob o 0,1 procentního bodu v Královéhradeckém, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Moravskoslezském kraji, v ostatních krajích zůstal beze změny.[1]
Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Karvinsku a Mostecku, shodně na úrovni 10,5 procenta. Nejnižší nezaměstnanost pod třemi procenty zaznamenaly úřady práce v okresech Praha-východ, Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou.[1]
Zadlužení obyvatel za tři čtvrtletí 2026
Zadlužení obyvatel Česka za tři čtvrtletí roku 2026 meziročně vzrostlo o 16 procent. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které 18. listopadu 2026 poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau [2][3]. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o pět procent na 35,8 miliardy korun [3].
Objem dluhu na bydlení, tedy hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, vzrostl meziročně o 16,7 procenta na 3,79 bilionu korun [2][3]. Objem dluhu na spotřebu dosáhl ke konci září 741,4 miliardy korun, o 14,3 procenta více než o rok dříve, což byl rekordní meziroční růst [2][3]. Přírůstek dluhu na spotřebu za první tři čtvrtletí 2026 činil 65,6 miliardy korun a překonal přírůstek za celý rok 2025 [3].
Klientů s dluhem na bydlení bylo na konci třetího čtvrtletí 1 044 882, o 4 794 více než před rokem [2][3]. Počet klientů s úvěrem na spotřebu se meziročně zvýšil o 64 227 [3]. Nejvyšší podíl dluhu na bydlení, více než dvě pětiny, připadá na lidi ve věku 35 až 44 let; jejich dluh vzrostl meziročně o 19 procent [3].
Ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná uvedla, že růst dluhu na bydlení ovlivňuje vývoj úrokových sazeb a končící fixace hypoték z let s výrazně nižšími sazbami. Objem nově sjednaných úvěrů ve druhém čtvrtletí dosáhl 308 miliard korun, od července do září klesl na zhruba 209 miliard [3].