Národní technické muzeum v Praze otevřelo výstavu Sága rodu Hainzů k 190. výročí vzniku nejstarší české hodinářské firmy Hainz. Výstavu představili 13. října 2026 ředitel muzea Karel Ksandr a kurátor David Hamr. Veřejnosti je přístupná do 28. března 2027.[1][2]
Zaměření výstavy
Podle Hamra není výstava pojata technicky, ale do určité míry genealogicky, a ukazuje kontinuitu rodinného podnikání i jeho odolnost. Ksandr uvedl, že představení rodu je součástí programu muzea o úspěšných firmách, které přežily nacistickou okupaci a komunistický režim a po restitucích fungují dál; dříve šlo o společnost Koh-i-noor Hardtmuth. Zástupkyně sedmé generace rodu Mariana Nesnídalová se na výstavě podílela, zapůjčila některé exponáty a muzeu věnovala současné kolečkové soustrojí věžních hodin.[1][2]
Historie firmy
Firmu založil v roce 1836 Ludvík Hainz. V 80. letech 19. století se její výroba soustředila na věžní hodiny. Jako hodinář hlavního města se podílel na záchraně stroje Staroměstského orloje, kterému v 60. letech 19. století hrozil zánik; po opravě byl orloj spuštěn na Nový rok 1866 a firma se o něj stará od té doby, s výjimkou let 1948 až 1989, kdy byla znárodněna. Dnes se o věžní hodiny včetně orloje stará sedmá generace rodu. Výroba firmy sídlí v Lysé nad Labem.[1][2]
Na výstavě je model orloje a stroj z věže Průmyslového paláce na Výstavišti, který ze sbírek muzea pochází z roku 1891 a zůstal v paláci do jeho rekonstrukce v 50. letech 20. století. Podle Hamra dva z pokračovatelů rodu, oba jmenovaní Ludvík, zaplatili po roce 1948 za svou práci vězněním.[1][2]
Související hesla: Hainz, Karel Ksandr, Mariana Nesnídalová, Národní muzeum