Václav Neckář je český herec a zpěvák. Podle Českého rozhlasu okouzluje posluchače svým hlasem déle než padesát let a v říjnu 2023, krátce před osmdesátými narozeninami, byl přijat do Síně slávy Českého rozhlasu [1].
Začátky u rozhlasu
Spolupráci s Československým rozhlasem zahájil již roku 1964, a to v Plzni, kde ve studiu pořídil první nahrávky, mezi nimi skladbu Jen tak, jejímiž autory jsou Boban Ondráček a Jan Schneider. Od roku 1965 působil v Praze na scéně divadla Rokoko a současně vystupoval s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu, jehož dirigentem a hudebním dramaturgem byl Josef Vobruba [1].
Od těch dob zpíval stovky písní a řada z nich se u posluchačů rozhlasu dočkala velké oblíby. Potvrzuje to anketa Zlatý slavík, v níž byl už roku 1965 třetí, za Karlem Gottem a Waldemarem Matuškou. Na čelných místech zůstával až do roku 1981 [1].
Síň slávy a další ocenění
Do Síně slávy Českého rozhlasu vstoupil v sobotu 21. října 2023, tedy dva dny před osmdesátinami. Stalo se tak v živém vysílání stanic Dvojka a Pohoda z divadla Rokoko, kde jeho profesní dráha kdysi začínala. Ředitel programu rozhlasu Ondřej Nováček mu předal skleněnou sošku mikrofonu a velké razítko s nápisem o Síni slávy a jeho jménem. Hudební vydavatel Supraphon ho zároveň vyznamenal titulem Legenda Supraphonu za dlouholetou spolupráci. Při večeru Neckář také pokřtil nové album [1].
V hudební oblasti byl teprve druhým nositelem tohoto ocenění. Jako první ho získala Marta Kubišová, jíž je v roce 2022 na Koncertu pro Martu předal generální ředitel rozhlasu René Zavoral. V Rokoku Neckářovi blahopřáli mimo jiné Marta Kubišová a jeho bratr Jan Neckář. Oslavy narozenin zahájil v Uherském Hradišti v rozhlasovém pořadu Pohovka Jožky Kubáníka [1].
Píseň z roku 1968
Česká televize uvedla, že se zpěvák vrátil ke skladbě z roku 1968, nazpívané těsně po invazi, a od té doby uplynulo skoro šedesát let. Nese název Píseň pro mne a složil ji jeho bratr Jan. Tehdy ji posluchači slyšeli jen jednou. V obnovené verzi zní původní zpěv a doprovází ji videoklip složený ze záběrů archivních i současných [2].