Ekonomka trhu práce Alžběta Mangarella ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR představila 14. října 2026 sněmovnímu sociálnímu výboru studii o platformové práci. Podle ní by navrhovaná změna definice závislé práce, která je součástí projednávaného zákona o platformách, přispěla k rozšíření švarcsystému a dopadla by na trh práce i na příjmy státu.[1][2]
Zákon o platformách
Vládní zákon převádí do českého práva směrnici Evropské unie z roku 2023 o ochraně platformových pracovníků. Členské státy mají pravidla zavést do 2. prosince 2026. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) opakovaně uvedl, že Česko volí minimalistické převzetí směrnice.[1][2]
Podle dosavadní úpravy se závislá práce vykonává jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů, osobně a v poměru nadřízenosti a podřízenosti. Od roku 2027 by měla být vymezena tak, že zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje a vydává pokyny a práce se koná v určené pracovní době, přičemž musí platit všechna kritéria zároveň.[1][2]
Stanoviska
Mangarella řekla, že změna dává platformám snazší způsob, jak vyvrátit domněnku závislé práce, a označila ji za „trojského koně“. Podle ní žádná jiná země EU nepostupuje stejně. Odbory uvádějí, že firmy mohou například stanovení pracovní doby obejít. Agentura PAQ Research odhaduje, že nová definice by legalizovala 70 až 90 procent švarcsystému, což by se týkalo 50 000 až 80 000 lidí. Odbory uvedly, že přechod 10 000 lidí ze zaměstnání do podnikání by stát stál 2,4 miliardy korun.[1][2]
Juchelka uvedl, že změna reaguje na výroky soudů. „My pouze zpřesňujeme, my to nějakým způsobem neměníme,“ řekl na jednání výboru. Odborové propočty označil za strašení.[1][2]