
Odbory Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vyhlásily stávkovou pohotovost. Uvedl to 18. listopadu 2026 předseda odborové organizace ústavu Jiří Charvát. Důvodem je podle něj zejména požadavek ministerstva zdravotnictví snížit počet pracovních míst v ústavu o desetinu. Charvát uvedl, že nesouhlasí s plošným snížením úvazků, které by podle odborů mohlo negativně ovlivnit odborné činnosti ústavu a plnění jeho úkolů v ochraně veřejného zdraví. Podrobněji se nechtěl vyjadřovat a chce nechat prostor jednání s vedením ústavu.[1][2][3]
Ředitelka SZÚ Barbora Macková krok odborů respektuje. Podle ní ministerstvo požaduje zefektivnění provozu včetně personálního auditu a mezi úsporami je desetiprocentní redukce pracovních míst. Macková uvedla, že opakovaně vysvětlovala ministerstvu dopady dalších úspor na dlouhodobě podfinancovaný systém, pokyn je však jasný. Vyjádření ministerstva ČTK v době zprávy zjišťovala.[1][2][3]
SZÚ hospodaří poslední tři roky ztrátově. V roce 2025 měl podle údajů na webu ústavu rozpočet téměř 560 milionů korun a schodek 33,5 milionu. Podle informací Deníku N hrozilo kvůli nedostatku peněz omezení provozu důležitých laboratoří. Ministerstvo zdravotnictví v říjnu 2026 v tiskové zprávě uvedlo, že letošní financování ústavu navýší o 57 milionů korun. Macková v listopadu 2025 v rozhovoru pro ČTK uvedla, že ústav je podfinancovaný a chybí peníze na některé projekty i na ohodnocení odborníků. Podle ní ústav zaměstnává 65 procent vysokoškoláků s průměrným věkem 55 let a průměrným hrubým platem 43 000 korun, zatímco lékaři mají v jiných zdravotnických zařízeních průměrný plat přes 120 000 korun.[1][3]
SZÚ je jednou z přibližně čtyřiceti příspěvkových organizací ministerstva zdravotnictví. Podle výroční zprávy měl v roce 2025 533 zaměstnanců. Věnuje se ochraně a podpoře veřejného zdraví a prevenci nemocnosti, sleduje výskyt infekčních onemocnění, zajišťuje referenční laboratoře a podílí se na kontrole epidemií. Sídlí v několika budovách na pražských Vinohradech.[1][3]