Radhošť je hora v Moravskoslezských Beskydech ve východní části Moravy. V jejím sedle, v nadmořské výšce 1018 metrů, leží turistické středisko Pustevny, které je předmětem většiny dochovaných údajů o místě.[1]
Počátky osídlení a poutní místo
Pustevny mají jméno po poustevnících, kteří zde pobývali v polovině 18. století, v době vrcholné barokní zbožnosti. Do té doby byl celý masiv Radhoště obtížně přístupný a navštěvovali ho jen obyvatelé horských salaší a sběrači lesních plodů.[1] Společenské dění náboženské povahy je na hoře doloženo až v první polovině 18. století, kdy se v barokní době usilovalo o označení i odlehlých míst křesťanskými symboly.[1]
Z významných dat výstavby na hoře se uvádí rok 1735, kdy byl vyroben radhošťský kříž, a pravděpodobně rok 1768, kdy vznikla dřevěná kaple. Kamenný kříž byl vztyčen v roce 1805 a znovu postaven v roce 1808. Kaple svatých Cyrila a Metoděje byla vysvěcena v roce 1898.[1]
Turistické zázemí
Rozvoj turistiky souvisel se spolkem Pohorská jednota Radhošť, který sídlil ve Frenštátě a je označován za nejstarší český turistický spolek. Jeho cílem bylo zpřístupňovat odlehlá místa beskydských hor, značit trasy a budovat síť horských hotelů a ubytoven. Spolek vznikl v roce 1884 a v roce 1886 koupil pozemek poblíž dávno rozpadlé poustevny.[1] V roce 1891 tam postavil první turistickou útulnu, přízemní dřevěnou stavbu se šestnácti lůžky, výčepem a společnou noclehárnou, nazývanou Pustevňa.[1]
Další data z historie staveb:[1]
V roce 1894 byla otevřena druhá útulna Šumná a rozhledna Cyrilka. V letech 1897 až 1899 vznikly Jídelna Libušín a hotel Maměnka a v roce 1899 Zvonice podle návrhu Dušana Samuela Jurkoviče. Silnice z Trojanovic do Ráztoky byla zbudována v roce 1906 a v roce 1911 ji prodloužili až na Pustevny. V roce 1926 byla otevřena útulna Tanečnica, v roce 1931 byla odhalena socha Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje a v roce 1933 byl otevřen hotel Radegast.
Dílo Dušana Jurkoviče
Libušín a Maměnka jsou dřevěné stavby v lidovém slohu, které navrhl slovenský architekt Dušan Samuel Jurkovič a postavil stavitel Michal Urbánek. Vznikly v letech 1897 až 1899 z podnětu Pohorské jednoty Radhošť, která je postupně realizovala vlastními silami.[1] Areál Pusteven byl v roce 1995 prohlášen za národní kulturní památku pro jedinečný architektonicko-urbanistický celek.[1]
Správa a současné využití
Od roku 1995 spravuje Libušín, Maměnku, Pustevenku a Zvonici Národní muzeum v přírodě, jehož součástí je Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Hotel a jídelna slouží dodnes původnímu účelu jako ubytování a stravování. Podle stránky muzea je nájemcem obou objektů společnost Beskydy4all.[1]