Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS) je společnost, která připravuje výstavbu nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích na Slovensku.[1] Slovensko a skupina ČEZ ji založily v roce 2009 za první vlády současného slovenského premiéra Roberta Fica. Slovensko si ponechalo většinový podíl 51 procent, úkolem ČEZ bylo mimo jiné zajistit know-how.[1][2]
Historie
Podle Ekonomického deníku ČEZ v lednu 2013 rozhodl, že ze slovenského projektu vystoupí, a to v reakci na pokles cen elektřiny a nepříznivý vývoj tendru na Temelín, zrušeného v dubnu 2014 bez výběru vítěze. Média tehdy podle téhož zdroje informovala o zájmu ruského Rosatomu o menšinový podíl, k dohodě však nedošlo. Poté proběhlo posuzování vlivu nového bloku na životní prostředí a projekt byl na řadu let pozastaven.[2]
V roce 2022 získal JESS od slovenského ministerstva hospodářství autorizaci ke stavbě nového reaktoru. V únoru 2023 společnost požádala Úrad jadrového dozoru o povolení k umístění jaderného zařízení.[2] Podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše byla při přípravě elektrárny schválena studie proveditelnosti, získáno osvědčení o rezervaci výkonu, kladné hodnocení vlivů na životní prostředí, povolení k umístění podle atomového zákona a potřebné pozemky. Začalo také řízení o územním rozhodnutí.[1]
Prodej podílu skupiny ČEZ
Skupina ČEZ podepsala 7. října 2026 smlouvu o prodeji svého 49procentního podílu v JESS slovenskému státu za 189 milionů eur, tedy podle E15 asi 4,6 miliardy korun. Prodávající je dceřiná společnost ČEZ Invest Slovensko, kupující státem kontrolovaná slovenská společnost Jadrová a vyraďovacia spoločnosť (JAVYS), která v JESS dosud držela 51 procent akcií. Slovenský stát tak získá nad projektem plnou kontrolu. Podle ČEZ se vypořádání předpokládá v nejbližších dnech.[1]
Podle Ekonomického deníku, který se odvolává na slovenský deník SME, byla výše ceny předmětem sporu ve slovenské vládní koalici. Ministryně hospodářství Denisa Saková považovala cenu stanovenou posudkem společnosti EY za příliš vysokou, premiér Fico podle téhož zdroje tlačil na rychlý odkup.[2] E15 uvádí, že nový posudek původní ocenění potvrdil a že vláda poté přesunula přípravu výstavby z ministerstva hospodářství na vládního zmocněnce pro rozvoj jaderné energetiky a na úřad vlády.[1]
Slovenská opozice podle E15 kritizuje, že Fico vytlačil ČEZ z projektu, aby mohl o investici rozhodovat sám. Poslanec strany Svoboda a Solidarita Karol Galek novinářům řekl, že ČEZ dával projektu přidanou hodnotu.[1] Fico po podpisu poděkoval ČEZ za spolupráci a uvedl, že výstavbu nového zdroje lze výrazně urychlit.[1]
Plány výstavby
Hlavním partnerem Bratislavy při výstavbě zdroje o výkonu kolem 1200 megawattů by se podle dřívějších informací E15 měla stát americká společnost Westinghouse.[1] Podle Ekonomického deníku slovenská vláda uvádí, že nový blok by mohl být dokončen v roce 2040, a podle Denníku N chce Fico závaznou smlouvu s Westinghousem podepsat do parlamentních voleb v září 2027.[2]
Chronologie
- — Skupina ČEZ podepsala smlouvu o prodeji svého 49procentního podílu ve společnosti Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, která připravuje novou jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích, slovenskému státu za 189 milionů eur. → E15 Ekonomický deník