Praha 22 je městská část hlavního města Prahy. Tvoří ji Uhříněves, Pitkovice a Hájek u Uhříněvsi. Od července 2001 je zároveň správním obvodem pro městské části Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty a Praha-Benice [2].
Historie Uhříněvsi
Nejstarší písemná zmínka o Uhříněvsi pochází z roku 1227, kdy se objevuje ve výčtu lokalit pod názvem Vgrinewez. Druhá zmínka z roku 1228 ji uvádí jako majetek kláštera sv. Jiří na Pražském hradě pod názvem Ugrina ves. Název měla dostat po zakladateli jménem Ugrim [1].
Kolem roku 1293 patřila osada templářům, kteří zde měli komendu. Po zrušení řádu v roce 1312 ji převzali malostranští johanité od kostela Panny Marie pod řetězem, kteří zde nechali postavit kostelík a později tvrz, vzniklou pravděpodobně přestavbou templářské komendy. Roku 1579 koupil tvrz s poplužním dvorem a okolními vesnicemi Jaroslav Smiřický ze Smiřic, jenž zde roku 1591 postavil zámek. Smiřičtí drželi Uhříněves do 21. ledna 1623, kdy ji poslední příbuzný Albrecht z Valdštejna prodal s celým černokosteleckým panstvím knížeti Karlu z Lichtenštejna [1].
V roce 1639 Švédové zámek a velkou část vsi vypálili, přilehlá ves Netluky byla zcela zničena a již nebyla obnovena. Lichtenštejnská majitelka panství Marie Terezie Felicitas, vládnoucí v letech 1711 až 1772, založila v roce 1763 v Uhříněvsi farní jednotřídní školu a přispěla 3 000 zlatými na obnovu kostela Všech svatých, postaveného v letech 1740 až 1743 podle plánů říčanského stavitele T. V. Budila ve stylu vrcholného baroka s výzdobou malíře Jana P. Molitora. Barokní sochy před kostelem sem byly přeneseny kolem roku 1905 ze zrušeného mariánského sloupu v Kostelci nad Černými lesy. Lichtenštejnové na zámku sídlili do roku 1919 [1].
Průmyslový rozvoj a povýšení na město
V roce 1843 stálo v Uhříněvsi 64 domů s 590 obyvateli. V roce 1866 se osada stala městysem. Počátkem 19. století zde fungoval pivovar a lihovar, v roce 1868 byla postavena cukrovarská továrna, Čeněk Valenta a Karel Šimon zde postavili cihelny. V dubnu 1869 začala stavba železniční tratě z Českých Velenic přes Tábor, Benešov, Říčany a Uhříněves kolem Hostivaře do Prahy, první slavnostní jízda se konala v srpnu 1871 a pravidelná doprava byla zahájena 14. prosince téhož roku [1].
V roce 1900 žilo v Uhříněvsi 2 300 obyvatel ve 250 domech. V roce 1913 byl městys povýšen na město a o rok později byl schválen městský znak navržený akademickým malířem Jindřichem Bubeníčkem, který se používá dodnes [1].
Během první světové války nastala stagnace rozvoje a z Uhříněvsi se z fronty nevrátilo 52 mužů. Na jejich památku byl v roce 1925 postaven Památkový dům, nazývaný též Legionářský, na Husově náměstí [1].
Pitkovice a Hájek u Uhříněvsi
Název Pitkovic vznikl z označení ves lidí Pitkových. První zpráva o vsi pochází z roku 1234, kdy je jako první doložený vlastník tamní tvrze uváděn Ota z Pitkova. Stejně jako Uhříněves patřily Pitkovice koncem 13. století templářům [2].
Hájek u Uhříněvsi je doložen jako víska od roku 1313 [2].
Znak
Znak tvoří modrý štít, jehož spodní část vyplňuje plocha písčité barvy, z níž vystupuje městská brána se dvěma věžemi a po obou stranách připojenými částmi městské hradby [2].