
Agentura STEM zpracovala průzkum o postoji české veřejnosti k ruské hrozbě a k pomoci spojencům v NATO. Jeho výsledky měla k dispozici Česká tisková kancelář a 16. listopadu 2026 je zveřejnila média.[1][2][3] Sběr dat podle Novinek.cz proběhl od 20. do 27. září a zapojilo se do něj 1343 respondentů.[1]
Agresivní akci Ruska vůči některé zemi NATO v nejbližších měsících, včetně hybridních operací či sabotáží, považuje za pravděpodobnou 49 procent dotázaných, za nepravděpodobnou 37 procent.[1][2] Vojenskou pomoc Polsku by podpořilo 84 procent, pomoc pobaltským státům 69 procent.[2] Podle analytika STEM Jiřího Táborského je ochota pomoci Polsku výrazně vyšší než ochota pomoci Pobaltí, což vysvětlil geografickou blízkostí. Za posledních zhruba dva roky se podle Novinek.cz zvýšila u Polska o dva procentní body a u Pobaltí o čtyři.[1]
Odpovědi jsou silně spojeny s volebními preferencemi. Pomoc Pobaltí by podpořilo 94 procent voličů koalice Spolu, 91 procent voličů Pirátů a STAN, 72 procent voličů Motoristů, 60 procent voličů ANO a 42 procent voličů SPD.[1] Vyslání vojáků do Polska podporuje 97 procent voličů Pirátů, 96 procent voličů STAN i Spolu, 89 procent voličů Motoristů, 83 procent voličů ANO a 71 procent voličů SPD.[2][3] Agresi Ruska považují za pravděpodobnou čtyři z pěti voličů Spolu, mezi voliči SPD čtvrtina; 40 procent voličů SPD ji označuje za velmi nepravděpodobnou. Táborský k tomu uvedl, že hodnocení je silně politicky podmíněné.[1][2] Větší ochotu pomoci spojencům mají podle průzkumu také vysokoškoláci.[2][3]
Varování bezpečnostních expertů před ruskou agresí sleduje pozorně 29 procent dotázaných a 38 procent je zaznamenalo, ale příliš se jimi nezabývá.[1] Zhruba dvě třetiny populace se jimi podle STEM zabývají, častěji muži, starší lidé a voliči stran minulé vlády.[2]