
Agentura STEM zveřejnila 16. listopadu 2026 výsledky průzkumu o vnímání hrozby ruské agrese a o ochotě Čechů pomáhat spojencům v NATO. Výsledky měla k dispozici Česká tisková kancelář. Dat se zúčastnilo 1343 respondentů.[1][2]
Vnímání hrozby
Agresivní akci Ruska vůči některé zemi NATO, včetně hybridních operací či sabotáží, v následujících měsících považuje za pravděpodobnou 49 procent dotázaných, za nepravděpodobnou 37 procent. Varování bezpečnostních expertů sleduje pozorně 29 procent lidí, dalších 38 procent je zaznamenalo, ale příliš se jimi nezabývá. Informace sledují častěji muži, starší lidé a voliči stran minulé vlády.[1][2]
„Právě u Polska je vidět, že ochota pomoci spojenci, který je pro lidi blízký a známý, překonává i politické rozdíly.“
Hodnocení pravděpodobnosti agrese podle analytika STEM Jiřího Táborského silně souvisí s politickými preferencemi: mezi voliči Spolu ji za pravděpodobnou považují čtyři z pěti lidí, mezi voliči SPD čtvrtina a 40 procent z nich ji označuje za velmi nepravděpodobnou.[1][2]
Ochota poskytnout pomoc
Vojenskou pomoc Polsku by podpořilo 84 procent dotázaných, pomoc pobaltským státům 69 procent. Ochota pomoci se podle STEM za poslední dva roky mírně zvýšila, v případě Polska o dva procentní body, v případě Pobaltí o čtyři.[1][2]
Vyslání vojáků do Polska podporuje 97 procent voličů Pirátů, 96 procent voličů STAN i Spolu, 89 procent voličů Motoristů, 83 procent voličů ANO a 71 procent voličů SPD. Pomoc Pobaltí by podpořilo 94 procent voličů Spolu, 91 procent voličů Pirátů a STAN, 72 procent voličů Motoristů, 60 procent voličů ANO a 42 procent voličů SPD. Větší ochotu mají také vysokoškoláci.[1][2]
Táborský to vysvětlil blízkostí: „Právě u Polska je vidět, že ochota pomoci spojenci, který je pro lidi blízký a známý, překonává i politické rozdíly.“[1]