Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) podle prohlášení ministerstva z 16. října 2026 pověřil náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče podnětem, aby velitel informačních a kybernetických sil Radek Haratek byl převeden na jiné služební místo. Resort prohlášení vydal, jak uvedl, protože se veřejná diskuse o Haratkově působení vyvíjí zavádějícím směrem.[1][2]
Průběh podle ministerstva
Haratek sám žádal, aby jeho služební poměr skončil dříve, než mu uplyne služební závazek. Hlaváč žádost předal ministrovi 2. září. Resort ji vyhodnotil jako nedostatečně odůvodněnou vzhledem k předpisům, a proto jí nevyhověl. Zůna následně po celkovém zhodnocení dal Hlaváčovi pokyn k podání podnětu na přeložení. Hlaváč s Haratkem 1. října vedl personální rozhovor o možných změnách zařazení.[1][2]
Podle ministerstva bude v dohledné době třeba rozhodnout o Haratkově zařazení také s ohledem na kariérní řád. Velitelem je Haratek od května 2023.[1][2]
Dřívější prověřování
Resort připomněl, že v souvislosti s Haratkovým působením proběhla v oblasti velení a řízení různá prověřování. Za nejzávažnější označil projekty Karel a Volby 2025, které podle něj souvisely s monitoringem a rozborem informačního prostředí, mimo jiné na sociálních sítích. Případy vyšetřovala Vojenská policie pod dozorem státního zástupce a poté je předala tehdejšímu šéfovi generálního štábu Karlu Řehkovi, aby je vyřešil kázeňsky. Ministerstvo zdůraznilo, že jde o dlouhodobou věc z doby předchozího vedení resortu.[1][2]
Premiér Andrej Babiš se podle ministerstva 17. září písemně ptal na řešení případu a odpověď s popisem opatření dostal 30. září.[1][2]
Předchozí spor
Spor vyvolalo Zůnovo sdělení v odpovědi na poslaneckou interpelaci, že Hlaváčovi nařídil generála odvolat. Jako první to podle obou médií zveřejnil Ekonomický deník.[1][2]