
Český rozhlas (ČRo) oznámil v pondělí 2. listopadu 2026 v tiskové zprávě, že při úterní stávce omezí zpravodajství a publicistiku. Běžný program na řadě celoplošných i regionálních stanic nahradí hudba, reprízy a archivní pořady a omezené budou také online služby. Základní zpravodajský servis a informování o mimořádných událostech zajistí.[1][2]
Mluvčí Lidija Erlebachová uvedla, že vzhledem k rozsahu stávky nelze zachovat obvyklou podobu vysílání. Na většině stanic bude program před 8:00, 12:00 a 18:00 přerušen sdělením iniciativy Veřejnoprávně o důvodech stávky. Vedení rozhlasu podle ní právo pracovníků vyjádřit postoj stávkou respektuje a přijalo organizační opatření, aby veřejná služba zůstala zachována v nejvyšší možné míře.[2][3]
Změny na stanicích
Radiožurnál bude vysílat zpravodajské relace zkrácené přibližně na pět minut, hudbu a vybrané pořady a dokumenty oceněné v mezinárodních soutěžích. Dopravní servis Zelené vlny zazní po půl hodině a upozornění na nebezpečné situace na silnicích zůstanou zachována. Redakce má být připravena spustit plnohodnotné krizové vysílání.[1][2]
Radiožurnál Sport nebude vysílat přímé přenosy a až na výjimky ani pořady a magazíny. Český rozhlas Plus vynechá živé zpravodajské a publicistické pořady, převezme relace Radiožurnálu a zbylý čas vyplní archivními pořady. Dvojka, Vltava a Radio Wave nahradí živé pořady hudbou, zachovají však předtočené pořady a reprízy. Rádio Junior vysílá běžně. Většina regionálních stanic převezme společný program z jednoho studia v pražském Karlíně.[1][2][3]
Web a ČT
Zpravodajský server iRozhlas.cz přejde do omezeného režimu: místo samostatných článků bude hlavní události i průběh stávky zachycovat v souhrnné online reportáži. U podcastů, jejichž nové epizody nevyjdou, zazní sdělení o stávce.[1][2]
Stávkovat se bude i v České televizi. Podle Novinek.cz se mají zprávy vysílat jednou za hodinu místo půlhodinových relací a živé vysílání se výrazně omezí.[3]
Důvod stávky
Jednodenní stávku vyhlásila iniciativa Veřejnoprávně proti návrhu zrušit poplatky a převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet. Podle iniciativy změna ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií. Vláda zrušení poplatků zdůvodňuje snížením finanční zátěže občanů a firem.[1]