Kateřina Konečná je česká politička, členka Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). V době, kdy poskytla citovaný rozhovor České televizi, byla poslankyní Poslanecké sněmovny za tuto stranu [1]. V rozhovoru pro Hospodářské noviny je uvedena jako osoba, která vedla kandidátku KSČM do voleb [2].
Postoj k socialismu a politické spolupráci
V pořadu Hyde Park České televize Konečná uvedla, že hlavním cílem KSČM zůstává dosažení socialismu, a to podle jejích slov demokratickou cestou [1]. Na otázku, proč s komunisty na centrální úrovni nikdo nespolupracuje, odpověděla, že za to považuje „naivní a hloupý antikomunismus“, který podle ní převažuje nad věcným přístupem [1]. K omezeným možnostem strany v celostátní politice řekla: „My máme čas. Tak jak jsme si počkali na koalice na krajích, tak si počkáme na koalice ve vládě“ [1].
Postoj k Evropské unii
V rozhovoru pro Hospodářské noviny, který vedl zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty, Konečná jako první bod zmínila právo na zásobování energií. Podle ní by Brusel neměl státům diktovat nastavení energetických parametrů a tato pravomoc by měla zůstat na členských státech [2].
K programovému bodu KSČM „právo na práci“ uvedla, že politiku škrtů považuje za špatnou a že Evropská unie by měla více vytvářet pracovní místa. Přestala sice být vymahatelná v současnosti, přála by si ji ale do budoucna zařadit do Listiny základních práv a svobod [2].
Dalším tématem, které podle ní Evropská unie řeší nedostatečně, je participace občanů. Řekla: „Měli by přestat rozhodovat evropští úředníci a začít by měli občané. Například navrhováním legislativních aktů“ [2]. V souvislosti s diskriminací v Evropské unii uvedla jako příklad asi 300 tisíc Rusů žijících v pobaltských státech, kteří podle ní „nemají svá základní práva“, protože si zachovali ruské občanství a byli jim místo toho nabídnuta pouze omezená občanství bez hlasovacího práva, což Konečná označila za diskriminaci [2].
Postoj k NATO a konfliktu na Ukrajině
V témže rozhovoru Konečná řekla, že Česká republika by podle ní měla vystoupit z NATO. Uvedla: „Nevnímám NATO jako záruku bezpečnosti. V posledních 15 letech vyvolává konflikty a je spíše útočícím živlem, než usmiřujícím“ [2]. Konflikt na Ukrajině přičítala hlavně Evropské unii s tím, že asociační dohoda s Ukrajinou podle ní neměla být jednána bez přizvání Ruska [2]. Na otázku Jakuba Jandy z Evropských hodnot, o čem si tedy může Ukrajina rozhodovat sama, odpověděla, že Ukrajina si může rozhodovat o všem sama, ale že o vstupu do EU by podle ní mělo jednat i Rusko [2]. Dodala, že chápe obavy Ruska ze vstupu Ukrajiny do EU, protože by to podle ní znamenalo přítomnost amerických vojáků na území sousedícím s Ruskem [2].