Členské státy Evropské unie chtějí podle serveru Politico, který se odvolává na diplomatické zdroje, do konce roku 2026 dosáhnout dohody o nové půjčce na podporu Ukrajiny v objemu přibližně 45 miliard eur. Půjčka s ručením ze současného rozpočtu EU je podle Politica nejpravděpodobnější cestou, jak pokrýt finanční potřeby Ukrajiny v roce 2027.[1][2]
Zapojení Česka a Slovenska
Čeští a slovenští představitelé podle Politica naznačili již na říjnovém summitu, že se na půjčce znovu nebudou podílet. Prezidenti a premiéři zemí EU se v prosinci 2025 dohodli na první půjčce ve výši 90 miliard eur; Česko, Slovensko a Maďarsko tehdy oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Podle dvou diplomatů citovaných serverem se pravděpodobně stejně zachová i Maďarsko.[1][2]
Souvislosti
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po říjnovém jednání v Bruselu uvedl, že jeho země požádá partnery o dalších 70 miliard eur na obranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila, že tuto částku bude v příštím roce nutné pokrýt. Snaha o schválení balíčku, který by pokryl asi dvě třetiny uvedené sumy, se časově kryje s jednáním o dlouhodobém rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Politico uvádí, že největší podporovatelé Ukrajiny varovali před menší ochotou podpořit navýšení kohezních a zemědělských výdajů, pokud některé země neprojeví solidaritu s Kyjevem.[1][2]
Část členských států v posledních týdnech znovu zmínila využití zmrazených ruských aktiv v Evropě, Belgie, kde se jich nachází většina, to nadále odmítá. Jednání o podobě půjčky se mají vést na mimořádném summitu EU 26. a 27. listopadu 2026 v Bruselu, kde Evropská komise předloží možné varianty.[1][2]
Telefonát prezidenta Pavla s finským prezidentem Stubbem
Prezident Petr Pavel hovořil 28. října 2026 telefonicky s finským prezidentem Alexanderem Stubbem. Podle prezidentské kanceláře probrali úterní rozhovor Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Störea s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a výhled na dosažení společného evropského postoje k případným mírovým jednáním. Oba prezidenti se podle Hradu shodli na nutnosti pokračovat v jednáních za účasti všech zainteresovaných stran v různých formátech. Jejich výsledkem musí být podle Hradu věrohodné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu i Evropu.[3][4]
Stubb a Störe jednali s Putinem telefonicky v úterý 27. října 2026 o možnostech ukončení války a poté o obsahu hovoru informovali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle agentury Bloomberg šlo o první přímý kontakt Putina s předními evropskými činiteli na straně Kyjeva od července 2025, kdy s ním hovořil francouzský prezident Emmanuel Macron.[3] Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle iDNES.cz uvedl, že telefonát nepřinesl nic nového.[4]
Dánská premiérka Mette Frederiksenová označila svůj přístup k telefonátu za skeptický a uvedla, že Stubb a Störe iniciativu s dalšími partnery nekonzultovali. Kancelář finského prezidenta uvedla, že Stubb i Störe vystupovali jako představitelé svých zemí, nikoli jménem Evropy.[3] Britský web The Telegraph podle ČTK uvedl, že Pavel, Stubb a Störe patří mezi pět evropských lídrů, o nichž se uvažuje jako o hlavních evropských vyjednavačích s Putinem. Dalšími dvěma jsou Frederiksenová a italská premiérka Giorgia Meloniová.[3]