Helfštýn, zvaný též Helfštejn a německy Helfenstein, je rozsáhlá hradní zřícenina nad řekou Bečvou, která vévodí údolí Moravské brány v Olomouckém kraji. Už romantizující historikové konce 18. století o ní vytvářeli nepodložené úvahy o původu v daleké minulosti. [1]
Vznik hradu
Hrad vznikl s největší pravděpodobností v poslední čtvrtině 13. století. Jeho zakladatelem a prvním majitelem byl slezský šlechtic Friduš z Linavy. Podle záznamu v moravských zemských deskách z roku 1349 se zmocnil části majetku pánů z Drahotuš, snad v době bezvládí po smrti Přemysla Otakara II. roku 1278. Na nejvyšší části hřebene nad Bečvou, chráněné příkrými svahy, postavil malý hrad s oválným půdorysem. Zabíral plochu přibližně 50 metrů na délku a 30 na šířku a chránila jej silná hradba s mohutnou okrouhlou věží na jižní straně. Na severu stál prostý palác se dvěma podlažími nad sklepy. Celý areál obklopoval široký parkán a za ním vyhloubený příkop. Historikové o zakladateli soudili, že zneužíval strategickou polohu hradu na důležité cestě Moravskou branou k loupežím. [1]
Gotická pevnost a další majitelé
Stavební úpravy začaly již v první polovině 14. století. Hlavní přestavba na gotickou pevnost proběhla na konci 14. a na počátku 15. století, kdy se hrad stal sídlem Lacka z Kravař, a Kravařové zejména zdokonalili jeho opevnění. Lacek zemřel roku 1416 a Helfštýn připadl jeho příbuznému Petrovi z Kravař na Strážnici. [1]
Roku 1467 prodal Vok ze Sovince hrad i panství za 30 000 zlatých uherských Albrechtovi, Zdeňkovi a Janovi Kostkovi z Postupic a Jiříkovi z Landštejna. Husitské i česko-uherské války podle historie hradu nevedly k zániku hradních pevností, ale vynutily nový pohled na jejich účel. Pernštejnové později kvůli úpadku svého jmění rozprodávali statky a helfštýnské panství patřilo k prvním, které přišlo na řadu. Roku 1554 je koupil Půta z Ludanic, příslušník šlechtické rodiny ze Slovenska, která se v druhé polovině 15. století usadila na Moravě. [1]
Renesance a 17. století
Hynek Bruntálský z Vrbna, zemřelý roku 1596, a jeho synové přistoupili nejen k přestavbě hradu, ale také k výstavbě nového zámku v Lipníku. Na Helfštýně přebudovali vnitřní jádro v renesanční sídlo. V době stavovského povstání hrad pravděpodobně střežila vojenská posádka a šlechtici z okolí si na něj ukládali cennosti. Válečné události se hradu vyhnuly. Roku 1621 se před ním objevili vzbouření Valaši v čele s Janem Adamem z Víckova a císařská posádka jim hrad vydala bez boje. Později jej vlastnili Dietrichsteinové. [1]
Zřícenina a její zpřístupnění
Zřícenina byla v 19. století hojně navštěvována. První vážnější pokus o zpřístupnění hradu se uskutečnil krátce po polovině tohoto století, soustavnější zajišťovací práce však začaly až v roce 1911. [1]