
Německý kancléř Friedrich Merz podle časopisu Der Spiegel vyzval v dopise Evropskou komisi, aby neustupovala od plánu na zavedení systému emisních povolenek ETS2. Časopis o tom informoval v úterý 10. listopadu 2026. Zavedení systému odmítá český premiér Andrej Babiš a brání se mu i řada dalších členských států Evropské unie.[1][2][3]
Obsah dopisu
Dopis je podle Der Spiegel adresován předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Merz v něm podle časopisu vyjádřil důvěru, že komise zachová dosavadní směr obchodování s emisemi a poskytne podnikům i domácnostem jistotu při plánování, a dodal: „Další změny odmítám.“ Časopis uvádí, že Merzovo úsilí nevychází z ekologických úvah, ale z obav o konkurenceschopnost Německa, protože evropský systém má nahradit německý národní systém povolenek. Také první systém, ETS1, Merz v dopise podle Der Spiegel obhajuje jako fungující tržní systém.[1][2]
Systémy ETS1 a ETS2
Systém obchodování s emisními povolenkami ETS1 zavedla Evropská unie v roce 2005. Vztahuje se zejména na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. ETS2 počítá s rozšířením povolenek na další odvětví, především na silniční dopravu a vytápění budov, a po odkladu má začít platit v roce 2028. Podle kritiků dopadne nepřímo i na domácnosti a malé firmy prostřednictvím vyšších cen paliv a energií. Součástí systému má být sociální klimatický fond, který má zmírnit dopady na domácnosti s nízkými příjmy.[1][2]
Koncem října 2026 se členské státy a Evropský parlament předběžně dohodly na změně návrhu Komise týkajícího se ETS1. Dohoda zachovává mechanismus rušení povolenek v rezervě tržní stability a zvyšuje hranici pro jejich zneplatňování ze 400 na 700 milionů povolenek. Změny reagovaly na požadavky některých vlád, mimo jiné polské, italské a české, které chtějí zmírnit dopady na ceny elektřiny.[1][2]
Postoj české vlády
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se v programovém prohlášení zavázala vymezit se proti emisním povolenkám první i druhé generace. Babiš v úterý 10. listopadu 2026 v Bratislavě uvedl, že kolegům ze Slovenska, Maďarska a Polska poslal návrh dopisu, jehož cílem je posouzení dopadů systému na inflaci a konkurenceschopnost.[1][2]