Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy se rozkládá v nadmořské výšce od 490 do 836,3 m n. m. [1] Byla vyhlášena 25. května 1970, s účinností od 30. července téhož roku [1]. Posláním oblasti je podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) „zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným zastoupením přirozených ekosystémů“ [1].
Historie osídlení a hospodaření
Před středověkou kolonizací bylo území pokryto rozsáhlými, těžko prostupnými pralesy [1]. K osídlení kraje došlo ve 13. a 14. století, zasloužila se o něj šlechta a mniši žďárského kláštera [1]. Na počátku osidlování se les žďářil a vznikala zemědělská půda, zejména pastviny [1]. Od roku 1800 v oblasti s jedinou výjimkou nevznikly žádné nové obce, takže počet sídel dosáhl dnešního stavu [1].
Těžba, průmysl a vodní hospodářství
Ačkoli ložiska nerostných surovin nebyla v oblasti četná ani bohatá, ovlivnil vývoj krajiny rozvoj železářství a sklářství, který vyžadoval velkou spotřebu dřeva a opakovaně se projevil na stavu lesů [1]. Podél vodních toků vznikaly hamry, ložiska rud doprovázely hornické osady [1]. Pozůstatky povrchové těžby železných rud se nacházejí na Ransku, zejména u Ranských jezírek, pozůstatky sklářské osady s naučnou stezkou jsou v Českých Milovech [1]. S hamernictvím a potřebou zadržovat vodu souviselo i budování četných rybníků v oblasti [1].
Stav lesů a zemědělské krajiny
V roce 1930 postihla zdejší lesy sněhová kalamita, která rozvrátila prakticky všechny lesní celky CHKO [1]. Důsledkem je dnešní převažující druhová i věková skladba lesů, tvořená zejména smrkovými porosty ve stáří okolo devadesáti let [1]. Zemědělskou půdu nejvíce ovlivnila kolektivizace a industrializace zemědělství v polovině 20. století, spojená s regulacemi vodních toků, melioracemi a rušením mezí, remízků i starých úvozových cest [1]. Tyto drobné prvky původní zemědělské krajiny se AOPK ČR spolu s místními vlastníky snaží obnovovat [1].
Chráněná území a příroda
V oblasti se nachází padesát maloplošných zvláště chráněných území: čtyři národní přírodní rezervace, deset přírodních rezervací a 36 přírodních památek [1]. Součástí soustavy Natura 2000 je 21 evropsky významných lokalit [1]. Národními přírodními rezervacemi jsou Dářko, Radostínské rašeliniště, Ransko a Žákova hora [1]. Rezervace Dářko a Radostínské rašeliniště představují rozsáhlá rašeliniště vzniklá koncem doby ledové, přičemž Dářko je popisováno jako ukázka rašelinného boru s výskytem borovice blatky [1]. Radostínské rašeliniště bylo významně ovlivněno těžbou rašeliny probíhající od 19. století [1]. Nejstarším maloplošným chráněným územím oblasti je národní přírodní rezervace Žákova hora, která nese dědictví původních pralesů v podobě ostrůvků jedlobukových porostů [1][2].
Krajinný ráz
Krajinu charakterizují skály a rašeliniště vzniklé působením mrazů a tajících závějí z poslední doby ledové [2]. Lesy se střídají s malými poli a loukami, oddělenými kamenitými mezemi [2]. Vesnice jsou zdobené černobílými roubenkami a spojené úvozovými cestami s alejemi a božími muky [2]. V krajině se nacházejí potoky, řeky a rybníky zakládané od středověku, na jaře zde kvetou loučky ušetřené intenzivnímu hospodaření [2]. Právě pro tuto mozaiku kulturní krajiny byla oblast v roce 1970 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí [2].
Návštěvnické informace
Správa CHKO Žďárské vrchy provozuje v obci Krátká Dům přírody Žďárských vrchů, kde podle AOPK ČR poskytuje informace o přírodních zajímavostech, turisticky atraktivních místech a akcích v oblasti a jejím okolí [2].