České korunovační klenoty
České korunovační klenoty jsou soubor královských insignií, který tvoří svatováclavská koruna, královské žezlo a jablko, jejich kožená pouzdra, poduška pod korunu a korunovační plášť.[2] Uloženy jsou v Korunní komoře katedrály svatého Víta na Pražském hradě.[3]*
Insignie
Královskou korunu, zvanou svatováclavská, dal zhotovit Karel IV. před rokem 1346. Byla nejvýznamnější panovnickou insignií a symbolem svrchovanosti Českého království.[1] Karel IV. ji nechal zhotovit pro svou korunovaci českým králem v roce 1347.[2] Koruna je z 22karátového zlatého plechu a je posázena safíry, spinely, rubelitem, akvamarínem a perlami. Na kamárách jsou upevněny články z opasku královny Blanky. Ve zlatém křížku na vrcholu je safírová kamej s reliéfem Ukřižovaného a rytý nápis potvrzuje vložení trnu z Kristovy koruny. Koruna má průměr i výšku 19 cm a váží 2358 g.[1]
Žezlo a jablko zhotovil augsburský zlatník Hans Haller v letech 1533–1534 pro Ferdinanda I. Habsburského a ke koruně byly přičleněny dodatečně. Žezlo z 18karátového zlata je dlouhé 67 cm a váží 1013 g. Jablko má průměr 13 cm, výšku 22 cm a hmotnost 780 g, jeho dvě polokoule zdobí reliéfy s náměty ze Starého zákona.[1]
Sedm klíčů
Klenoty lze z Korunní komory vyjmout jen tehdy, když se sejde všech sedm klíčníků. Jsou jimi prezident republiky, předseda vlády, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, pražský arcibiskup, pražský primátor a děkan Metropolitní kapituly u svatého Víta.[2]
Za druhé světové války
Dne 19. září 1938 byly klenoty tajně převezeny do pobočky Národní banky Československé v Žilině a po mnichovské dohodě se vrátily do Prahy. V roce 1940 rozhodl říšský protektor Konstantin von Neurath o novém rozdělení klíčů a v listopadu 1941 byly všechny klíče odevzdány Reinhardu Heydrichovi. Legenda, že si korunu nasadil na hlavu, je podle Správy Pražského hradu nepodložená.[1] V letech 1943–1944 vznikla v románském podzemí Starého královského paláce podle návrhu architekta Pavla Janáka zděná komora, kde koruna, žezlo a jablko zůstaly do konce války. Slavnostně byly vyzdviženy 24. října 1945 a veřejnosti je ukázali ve svatovítské katedrále při oslavách 28. října.[1]
Výstavy
O každoročním vystavování klenotů rozhodl v roce 2024 prezident Petr Pavel.[2] Výstava v roce 2026 nesla název Habsburkové 500 a přiblížila osudy klenotů od nástupu Ferdinanda I. v roce 1526 do konce 18. století.[2] Ve Vladislavském sále trvala od 15. do 28. září a navštívilo ji zhruba 36 600 lidí, méně než předchozí ročník s 51 553 návštěvníky. Do Korunní komory se klenoty vrátily v úterý 29. září dopoledne.[3]
Zdroje
Kategorie
* Zdroje sbírá a předběžný text tohoto hesla píše umělá inteligence na zadání redakce; heslo zatím neověřil redaktor — nahlásit chybu.