Yle je veřejnoprávní vysílatel ve Finsku, poskytující televizní a rozhlasové vysílání. V Česku se o něm v listopadu 2026 hovořilo poté, co jej v Helsinkách navštívili členové sněmovního mediálního výboru.[1]
Financování
Finsko zavedlo v lednu 2013 účelovou daň na veřejnoprávní vysílání, nazývanou Yle-vero, a nahradilo tak televizní poplatky. Daň vybírá finanční správa spolu s daní z příjmů a její placení nezávisí na vlastnictví televizoru či rozhlasového přijímače ani na využívání služeb Yle. V roce 2026 platí obyvatelé pevninského Finska starší 18 let 2,5 procenta z části ročních zdanitelných příjmů nad 15 150 eur, kdo této hranice nedosáhne, neplatí nic. Maximum činí 160 eur ročně, tedy asi 3900 korun, a dosahuje se ho při příjmech od 21 550 eur. Na Ålandských ostrovech se vybírá samostatný mediální příspěvek.[1]
Daň odvádějí také firmy s ročním základem daně nejméně 50 tisíc eur, a to 140 eur a dalších 0,35 procenta z části základu nad touto hranicí, nejvýše 3000 eur ročně. Peníze putují do státního rozpočtu a z něj se podle zvláštního zákona převádějí do televizního a rozhlasového fondu, z něhož se hradí provoz Yle. Zákon za běžných okolností předpokládá každoroční navýšení příspěvku podle růstu cen a mezd.[1]
Finské parlamentní strany se v roce 2024 dohodly, že v letech 2025 až 2027 se příspěvek zvyšovat nebude, takže Yle dostává stejnou částku jako v roce 2024. Podle finské vlády by při dalším navyšování podle původních pravidel získala v roce 2027 zhruba o 47 milionů eur více. Prostředky Yle snižuje také zvýšení daně z přidané hodnoty.[1]
Návštěva českých poslanců
Poslanec Martin Kolovratník (ANO) po návštěvě ocenil, že Yle veřejnosti vysvětluje své výdaje a hospodaření; zástupce KDU-ČSL František Talíř uvedl, že v Česku poplatkový systém funguje. Koaliční SPD nahrazení poplatků novou daní odmítá.[1][2]