Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral 26. října 2026 sdělil ČTK, že je připraven na věcnou diskusi s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o záměru koalice zrušit koncesionářské poplatky, a to za podmínky, že bude veřejná. Znovu vyzval vládu ke stažení předloženého návrhu. Reagoval tak na Babišův výrok téhož dne ráno, že s ním Zavoral na rozdíl od ředitele České televize Hynka Chudárka jednat odmítá.[1][2]
Zavoral uvedl, že ho premiér k žádné schůzce nevyzval ani nepozval. Poslední jednání o rozhlasových poplatcích podle něj nemělo charakter věcné diskuse, ale „diktátu“ ze strany zástupců koalice a premiéra. Diskuse by podle něj měla probíhat například na půdě Poslanecké sněmovny nebo v rámci odborných fór, nikoli za zavřenými dveřmi, protože veřejnost má právo slyšet argumenty obou stran.[1][2]
„Je to aktivistický ředitel, na rozdíl od pana Chudárka, který je ochoten s námi nebo se mnou jednat.“
Východiskem musí být podle Zavorala zachování dostatečných prostředků pro rozhlas a zákonné pojistky chránící jeho nezávislost před politickými zásahy.[1][2]
Návrh zákona
Novela převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. Rozhlas má podle ní příští rok dostat od státu 2,065 miliardy korun, zhruba o 400 milionů méně než nyní, televize 5,74 miliardy korun. Sněmovna poslala návrh do druhého čtení v sobotu 24. října 2026 ve 4:36; opozice neprosadila jeho zamítnutí ani vrácení vládě.[2]
Schůzka premiéra Babiše s ředitelem České televize 29. října 2026
Premiér Andrej Babiš (ANO) se 29. října 2026 večer sešel s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem. Podle Chudárka Babiš připustil jinou formu financování veřejnoprávních médií, než je státní rozpočet nebo poplatky, a uvažuje o modelech ze severských zemí, které nekonkretizoval. Chudárek po schůzce uvedl: „Bavili jsme se o tom, že by Česká televize a Český rozhlas mohly být financované jiným způsobem než ze státního rozpočtu, aniž by byli občané zatíženi poplatky.“ Schůzka měla podle něj informativní charakter a nebylo na ní nic dohodnuto.[3][4]
Generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala premiér na schůzku nepozval. Podle Novinek.cz Babiš odmítl Zavoralův požadavek, aby s ním jednal veřejně, a řekl: „Je to aktivistický ředitel, na rozdíl od pana Chudárka, který je ochoten s námi nebo se mnou jednat.“[4]
Schůzka proběhla na konci jednání sněmovního mediálního výboru, který 29. října 2026 projednával návrh na zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Výbor po osmé hodině večerní přerušil debatu do prosince a poslanci mohou předkládat návrhy úprav. Druhé čtení zákona má proběhnout v lednu 2027.[4]
Podle Chudárka se jednalo také o výši částky, která by neměla klesnout pod letošní rozpočet České televize 8,5 miliardy korun, o zárukách nezávislosti České televize a Českého rozhlasu a o tom, aby se příspěvek navyšoval o inflaci již před dosažením navrhovaných deseti procent kumulované inflace. Česká televize by podle něj chtěla zachovat jako podmínku růstu příspěvku šestiprocentní kumulovanou inflaci a předpokládá stejnou valorizaci pro Český rozhlas.[3][5] Chudárek před schůzkou uvedl, že preferovanou variantou je systém poplatků a že pro Českou televizi je nepřijatelná změna, která by ohrozila její nezávislost na politickém rozhodování.[4]
Modely financování v severských zemích a požadavky České televize
ČTK k tématu schůzky připomněla severské modely: poplatky ve Švédsku nahradila individuální daň z veřejné služby a ve Finsku zvláštní účelová daň. Výnos žádné z nich neplyne do státního rozpočtu.[3]
Podle Novinek.cz Česká televize opakovaně upozorňuje, že řídí se dlouhodobými plány a část jejích tuzemských i zahraničních závazků nelze zrušit. Zákon by podle ní měl obsahovat pojistky proti dalším zásahům do rozpočtu. Generální ředitel Hynek Chudárek považuje za nejvhodnější schvalování změn zákona ústavní většinou Parlamentu.[4]