
Předsedové pěti opozičních stran zaslali 3. listopadu 2026 premiérovi Andreji Babišovi (ANO) dopis, v němž ho vyzvali ke společnému jednání o budoucnosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Jednání by se podle nich mělo konat za účasti ředitelů obou médií a nezávislých odborníků [1].
Obsah dopisu
ODS k výzvě na síti X uvedla, že spolu s ostatními opozičními stranami iniciuje společné jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií a vyzývá v dopise premiéra k hledání shody na stabilním financování a pojistkách nezávislosti obou institucí [2]. Jednání by podle opozičních stran mělo odpovědět na dvě otázky: jak zajistit dlouhodobě stabilní, předvídatelné a nezávislé financování veřejnoprávních médií a jaké pojistky v zákonech a institucích je mají chránit před vládou i politickými stranami [1][2]. Předseda KDU-ČSL Jan Grolich řekl, že chtějí řešit právě tyto dvě věci [1]. Předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že pokud chce vláda systém poplatků měnit, měla by nejprve doložit důvody daty [1]. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib uvedl, že výsledkem by mělo být řešení, které vydrží, a že u jednoho stolu musí sedět všechny sněmovní strany, vedení obou médií i nezávislí odborníci [1]. Dopis také připomíná dřívější Babišovo vyjádření o ochotě k jednání a vyjadřuje naději, že nešlo jen o gesto ke zklidnění situace [2]. Šéf ODS Martin Kupka řekl novinářům ve Sněmovně, že pokud Babišova vyjádření o ochotě jednat platí, měl by premiér sám navrhnout termín schůzky [1][3].
Souvislost se stávkou a novelou zákona
Výzva přišla v den, kdy zaměstnanci ČT a ČRo drželi celodenní stávku proti koaličnímu návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií [3]. Stávku vyhlásila iniciativa Veřejnoprávně s podporou odborových organizací v obou médiích v reakci na projednávání novely, která ruší televizní a rozhlasové poplatky a nahrazuje je financováním ze státního rozpočtu [3]. Tuto novelu koalice prosadila v prvním čtení o týden dříve [1]. Opozice podle zdrojů novelu kritizuje s tím, že převod financování pod státní rozpočet ohrozí nezávislost obou médií [1]. Stávku podpořila řada opozičních politiků, kteří se ve Sněmovně objevili v černém oblečení, a bývalý premiér Petr Fiala (ODS) protestní akce podpořil s odkazem na důležitost nezávislosti médií [3].
Reakce premiéra a koalice
Babiš se k situaci v den výzvy zatím nevyjádřil, jeho vyjádření ČTK sháněla [1][3]. Týden předtím při pracovní cestě do Alžírska uvedl, že debata o finální podobě zákona je stále otevřená a že „nikde není napsané, že tam nebude ta fixní částka“ [2]. Dodal, že opozice bude mít možnost se k zákonu vyjádřit při jeho druhém čtení ve Sněmovně [2]. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek po dřívějším jednání s premiérem uvedl, že Babiš připouští i jiný model financování veřejnoprávních médií než ze státního rozpočtu, inspirovaný severskými zeměmi, aniž by byli občané zatíženi poplatky [2]. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) uvedl, že stávka se může obrátit proti těm, kdo ji organizují [3]. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) odmítl stávku na dotaz ČTK komentovat [3].