
Německá vláda prostřednictvím Spolkové síťové agentury zadala 3. listopadu 2026 jedenáct zakázek na výstavbu nových plynových elektráren nebo přeměnu stávajících uhelných elektráren na plynové. Zakázky měly celkovou hodnotu kolem 12 miliard eur, tedy přes 290 miliard korun. Sedm z nich získala společnost LEAG, která patří do skupiny EP Group podnikatele Daniela Křetínského [2][3].
Rozsah a umístění projektů
Celková produkční kapacita jedenácti udělených zakázek činí 5,16 gigawattu, z toho na LEAG připadá podle agentur Reuters a DPA zhruba tři gigawatty [2]. Podle LEAG jde o sedm plynových bloků s celkovým výkonem 3680 megawattů [1]. Čtyři bloky o výkonu 560 megawattů vzniknou v Jänschwalde v Braniborsku a dva stejné bloky v Boxbergu v Sasku. Sedmou jednotkou má být elektrárna o výkonu 320 megawattů v bavorském Leipheimu, kde LEAG od roku 2023 provozuje plynovou turbínu pro stabilizaci sítě [1]. Nové bloky mají stát nejpozději na konci roku 2031 [1] a mají být uzpůsobené i ke spalování vodíku [1]. Firma svou investici odhaduje na 1,5 až 2 miliardy eur, tedy 36,4 až 44,8 miliardy korun [1].
Většina nových elektráren vznikne na místech dosavadních uhelných elektráren ve východním Německu, což má podle LEAG snížit náklady i dobu výstavby [2][3]. Generální ředitel LEAG Adi Roesch k výsledku uvedl: „Získání zakázek na sedm nových bloků elektráren v rámci jednoho výběrového řízení je velkým úspěchem,“ a dodal, že firma staví „nové, moderní elektrárny budoucnosti na místech stávajících elektráren“ [2]. Šéf Spolkové agentury pro sítě Klaus Müller uvedl, že ve výběrovém řízení panovala „ostrá konkurence“, která vedla k „relativně nízkým cenám zakázek“, a označil výsledek tendru za „důležitý první krok k zajištění dlouhodobých a nákladově efektivních dodávek elektřiny“ [2]. Konkrétní vysoutěžené ceny elektřiny síťová agentura nezveřejnila [1].
Účel plynových bloků
Zakázky jsou součástí takzvaného kapacitního mechanismu, v jehož rámci stát platí provozovatelům záložních elektráren za to, že budou k dispozici v obdobích, kdy výroba z větru a slunce nestačí [1]. Plynové bloky LEAG mají podle firmy doplňovat obnovitelné zdroje a baterie budované v rámci jejího projektu GigawattFactory [1]. Německá vláda plánuje podle agentury Reuters ještě dvě další kola výběrových řízení na nové plynové elektrárny, přičemž celková hodnota zakázek by měla dosáhnout až 35,2 miliardy eur [2].
Vlastnická struktura LEAG
LEAG je největším výrobcem energie ve východním Německu a zaměstnává zhruba 6500 lidí [1]. Skupina s hnědouhelnými elektrárnami o výkonu zhruba 8000 megawattů patřila do roku 2016 švédskému Vattenfallu, který se jí chtěl zbavit. Koupilo ji konsorcium investičních skupin PPF a EPH, každá zpočátku se stejným podílem [1]. V roce 2023 PPF snížila svůj podíl z 50 na 30 procent a podíl EPH přešel na holding EP Energy Transition, v němž drží 56 procent Daniel Křetínský se svým manažerským týmem a zbytek podnikatel Patrik Tkáč s fondy J&T [1]. V březnu 2025 EP Energy Transition odkoupil od PPF zbývajících 30 procent a stal se jediným vlastníkem LEAG [1]. Skupina PPF podle dostupných údajů na prodeji svého podílu v LEAG získala výnos 466 milionů eur, tedy přibližně 11,65 miliardy korun, oproti původnímu vkladu 20 eur [1].
„Získání zakázek na sedm nových bloků elektráren v rámci jednoho výběrového řízení je velkým úspěchem“