
Index CCPI hodnotí přístup ke změnám klimatu zhruba sedmi desítek zemí, které způsobují většinu emisí skleníkových plynů. Sestavuje ho mezinárodní skupina ekologických organizací, z nichž mnohé sídlí v Německu. Letošní ročník autoři představili 11. listopadu 2026 na klimatické konferenci COP31 v tureckém městě Antalya.[1][2][3]
Celkové pořadí
Autoři první tři příčky žebříčku neobsadili, protože podle nich žádný stát nesplňuje podmínky velmi vysokého hodnocení. Nejvýše jsou Dánsko, Litva a Lucembursko. V předchozím ročníku byly nejlépe hodnoceny Dánsko, Británie a Maroko. Na konci žebříčku jsou Saúdská Arábie, Rusko, Spojené státy a Írán. Evropská unie se umístila na 19. místě, o jednu příčku lépe než předtím. Ukrajina do hodnocení zařazena nebyla, protože nemá plnou kontrolu nad emisemi na svém území.[1][2][3]
Česko
Česká republika skončila na 45. místě, o tři příčky níže než dříve, a zůstává ve skupině států s nízkým hodnocením, druhé nejhorší. V bodovém hodnocení získala 52 bodů oproti 51 bodům v předchozím roce, k udržení 42. místa by však potřebovala 54 bodů. Index zaznamenal zlepšení v oblasti emisí a využívání energie, kritizuje ale malý podíl obnovitelných zdrojů. V kategorii klimatických politik si Česko pohoršilo o osm příček.[1][2][3]
Autoři zprávy uvedli, že od konce roku 2025 vládne koalice, jejíž součástí je strana Motoristé, která řídí ministerstvo životního prostředí. Podle nich strana zpochybňuje, že změnu klimatu způsobuje lidská činnost, a podporuje kampaně proti obnovitelným zdrojům, které označují za dezinformační. Pozitivně zpráva hodnotí uzavření posledního černouhelného dolu v České republice.[1][2][3]
Slovensko kleslo o tři příčky na 50. místo a je v rámci Evropské unie hodnoceno nejhůře.[1][3]