Agentura STEM provedla průzkum, jehož výsledky zveřejnila 16. listopadu 2026 ČTK. Možnou ruskou agresi včetně hybridních operací a sabotáží v následujících měsících považuje za pravděpodobnou 49 procent dotázaných, 37 procent ji za pravděpodobnou nepovažuje. Do průzkumu se zapojilo 1343 respondentů.[1][2]
Vojenskou pomoc Polsku by v případě ohrožení podpořilo 84 procent dotázaných, pomoc pobaltským státům 69 procent. Ochota pomoci se za poslední dva roky mírně zvýšila, u Polska o dva procentní body, u Pobaltí o čtyři. Analytik STEM Jiří Táborský uvedl, že ochota pomoci Polsku je výrazně vyšší než ochota pomoci Pobaltí, a vysvětlil to geografickou blízkostí.[1][2]
Odpovědi se výrazně liší podle stranických preferencí. Vyslání vojáků do Polska podporuje 97 procent voličů Pirátů, 96 procent voličů STAN a Spolu, 89 procent voličů Motoristů, 83 procent voličů ANO a 71 procent voličů SPD. Pomoc Pobaltí by podpořilo 94 procent voličů koalice Spolu, 91 procent voličů Pirátů a STAN, 72 procent voličů Motoristů, 60 procent voličů ANO a 42 procent voličů SPD. Ruskou agresi považují za pravděpodobnou čtyři z pěti voličů Spolu a čtvrtina voličů SPD. Větší ochotu pomoci mají také vysokoškoláci.[1][2]
Varování bezpečnostních expertů před ruskou agresí pozorně sleduje 29 procent dotázaných a dalších 38 procent je zaznamenalo, ale příliš se o ně nezajímá.[1]