Agentura STEM zjišťovala, jak lidé v Česku vnímají možnost ruské agrese vůči zemi NATO a zda by podpořili vojenskou pomoc spojencům. Výsledky 16. listopadu 2026 zveřejnila ČTK. Podle serveru Novinky.cz se data sbírala mezi 20. a 27. zářím 2026 a zapojilo se 1343 respondentů.[1][2]
Hrozba ruské agrese
Možnou ruskou agresi v následujících měsících, včetně hybridních operací či sabotáží, považuje za pravděpodobnou 49 procent dotázaných, za nepravděpodobnou 37 procent. Hodnocení je podle analytika STEM Jiřího Táborského silně politicky podmíněné: u voličů koalice Spolu ji za pravděpodobnou pokládají čtyři z pěti, u voličů SPD čtvrtina, přičemž čtyři z deseti ji pokládají za velmi nepravděpodobnou. Varování odborníků pozorně sleduje 29 procent dotázaných, dalších 38 procent je zaznamenalo, ale příliš se jimi nezabývá.[1][2]
Ochota pomoci spojencům
Vyslání vojáků na pomoc Polsku by podpořilo 84 procent dotázaných, na pomoc pobaltským státům 69 procent. Za poslední dva roky ochota mírně vzrostla, u Polska o dva procentní body, u Pobaltí o čtyři. Táborský to spojil s geografickou blízkostí Polska.[1][2][3]
Podle výsledků mají větší ochotu pomáhat vysokoškoláci a voliči opozičních stran, menší voliči současné vlády. Pomoc Pobaltí by podpořilo 94 procent voličů koalice Spolu, 91 procent voličů Pirátů a STAN, 72 procent voličů Motoristů, 60 procent voličů ANO a 42 procent voličů SPD. Pomoc Polsku by podpořilo 97 procent voličů Pirátů, 96 procent voličů STAN i Spolu, 89 procent voličů Motoristů, 83 procent voličů ANO a 71 procent voličů SPD.[1][2][3]