Podle říjnového průzkumu agentury STEM, jehož výsledky zveřejnila ČTK 16. listopadu 2026, považuje 49 procent dotázaných za pravděpodobné, že Rusko v následujících měsících podnikne agresivní akci vůči některé zemi NATO, včetně hybridních operací či sabotáží. Za nepravděpodobné ji označuje 37 procent.[1][2]
Ochota pomoci spojencům
Vojenskou pomoc Polsku by v případě ohrožení podpořilo 84 procent dotázaných, pomoc pobaltským státům 69 procent. Za dva roky ochota k plnění spojeneckých závazků mírně vzrostla, u Polska o dva procentní body a u Pobaltí o čtyři. Analytik STEM Jiří Táborský to vysvětlil geografickou blízkostí a tím, že Polsko je lidem blízké a známé.[1][2]
Větší ochotu pomáhat mají vysokoškoláci a voliči opozičních stran. Vyslání vojáků do Polska podporuje podle průzkumu 97 procent voličů Pirátů, po 96 procentech voličů STAN a Spolu, 89 procent voličů Motoristů, 83 procent voličů ANO a 71 procent voličů SPD. U pomoci Pobaltí je podpora u voličů Spolu 94 procent, Pirátů a STAN 91 procent, Motoristů 72 procent, ANO 60 procent a SPD 42 procent.[1][3]
Vnímání hrozby
Táborský uvedl, že hodnocení pravděpodobnosti ruské agrese je silně politicky podmíněné: mezi voliči Spolu ji za pravděpodobnou považují čtyři z pěti lidí, mezi voliči SPD čtvrtina. Varování bezpečnostních expertů pozorně sleduje 29 procent dotázaných, dalších 38 procent je zaznamenalo, ale příliš se jimi nezabývá.[1][2]