
Evropská komise 17. listopadu 2026 zveřejnila podzimní hospodářský výhled. Pro Česko počítá s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta v roce 2026, o 2,5 procenta v roce 2027 a o 2,1 procenta v roce 2028. Hlavním tahounem má být soukromá spotřeba, kterou podpoří i rostoucí veřejná spotřeba. Vyšší ceny energií a nejistota mají podle prognózy tlumit ekonomickou aktivitu zejména v roce 2026.[1][2]
Inflace
Inflace má dosáhnout 2,1 procenta v roce 2026, 2,8 procenta v roce 2027 a 2,5 procenta v roce 2028. Energetické cenové šoky tlačí inflaci nahoru, jejich dopad na spotřebitelské ceny se však projeví hlavně v roce 2027. V roce 2026 má pokles cen elektřiny, způsobený tím, že stát trvale převzal od spotřebitelů úhradu poplatků na podporu obnovitelných zdrojů, vyvážit většinu zdražení pohonných hmot a zemního plynu.[1][2]
Spotřeba domácností
Navzdory poklesu spotřebitelské důvěry od března 2026 má spotřeba domácností v letech 2026 i 2027 vzrůst téměř o 2,5 procenta. Přispět k tomu má růst reálných mezd, odložená poptávka a pokles míry úspor. Míra úspor domácností v Česku patří podle komise k nejvyšším v Evropské unii.[1]
Veřejné finance
Deficit veřejných financí má v roce 2026 vzrůst na 2,7 procenta HDP z 2,2 procenta v roce 2025, v roce 2027 na 3,3 procenta HDP a na této úrovni zůstat i v roce 2028. K růstu výdajů přispívají vyšší náklady na obranu, sociální dávky, odměňování ve veřejném sektoru a obsluhu státního dluhu. Veřejný dluh má podle prognózy stoupnout z 44,2 procenta HDP v roce 2025 na 49,5 procenta v roce 2028.[1][3]
Evropská unie
Pro celou Evropskou unii komise zlepšila výhled růstu na 1,4 procenta v letech 2026 a 2027 a 1,5 procenta v roce 2028. Výhled inflace je horší než na jaře: 3,3 procenta v roce 2026 a 3,2 procenta v roce 2027. Prognózu v Bruselu představil komisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.[1]