Radnice Prahy 8 dne 6. října 2026 předala Fondu ohrožených dětí (FOD) zrekonstruovaný dům, do kterého se přestěhují děti z Klokánku v objektu školy v Chabařovické ulici. Podle FOD byly dosavadní prostory nevyhovující.[1][2]
Stěhování a kapacita
Děti budou nově umístěny ve dvou domech, které patří Praze 8. V předaném domě vznikly tři byty, druhý dům bude mít dva byty a radnice by ho podle místostarosty Prahy 8 Radomíra Nepila (ANO) měla předat do konce roku 2026.[1][2] Rekonstrukce předaného domu trvala podle Nepila zhruba rok a vyšla na asi osm milionů korun.[1][2] V obou nemovitostech bude mít Klokánek celkem dvacet míst pro děti, což podle předsedkyně FOD Hanky Kupkové znamená navýšení kapacity o jeden byt, tedy o čtyři místa.[1][2] V každém bytě bude nejvýše čtyři děti a jedna pečující osoba, u dětí se budou střídat dva zaměstnanci.[1][2] Kupková uvedla, že Klokánek v Chabařovické ulici byl jedním z prvních zařízení tohoto typu, která v České republice vznikla.[1][2]
Situace Klokánků v Česku
Podle Kupkové je kapacita Klokánků v celé České republice nevyhovující. Fond ohrožených dětí provozuje celkem čtrnáct zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek s celkovou kapacitou asi 260 dětí, v nichž bylo k 6. říjnu 2026 umístěno 232 dětí.[1][2] Průměrným dvacetilůžkovým Klokánkem podle Kupkové za rok projde 60 až 70 dětí, v zařízeních děti v průměru zůstávají sedm až devět měsíců.[1][2] Děti mladší čtyř let mohou podle platných pravidel v Klokánku pobývat nejvýše dva měsíce, pokud nejsou se starším sourozencem, do 18 let je doporučená doba pobytu šest měsíců. Kupková uvedla, že tato lhůta nevyhovuje a přechodní pěstouni chybí.[1][2]
Nedostatek personálu a financování
Kupková uvedla, že v některých Klokáncích je zavřeno celkem osm bytů s 32 místy pro nedostatek pečujících osob. Celorepublikově má Klokánek asi 120 pečujících osob, z toho podle Kupkové chybí 16.[1][2] Jako důvod uvedla potíže se sháněním zaměstnanců, mimo jiné kvůli nízkým platům, které činí asi 25 000 korun hrubého měsíčně.[1][2] Rozpočet organizace tvoří z poloviny státní příspěvek, zbytek pochází od krajských úřadů a dárců. Kupková uvedla, že by bylo potřeba, aby ministerstvo práce a sociálních věcí nastavilo lepší financování podobných zařízení.[1][2] Podle Kupkové selhává celý systém sociálně právní ochrany dětí, protože v České republice chybí výchovné ústavy, diagnostické ústavy a dětské domovy, zatímco počet dětí vyžadujících pomoc se zvedl.[1][2]
Související hesla: Fond ohrožených dětí