Nejvyšší soud odmítl dovolání všech pěti odsouzených v kauze Bereta, která se týkala vynášení informací z policejních spisů a trestních řízení. Rozhodl bez veřejného jednání; o výsledku 20. října 2026 informovala jeho mluvčí Gabriela Tomíčková. Rozhodnutí potvrzuje pravomocný verdikt, podle něhož soukromý detektiv dostal dvouletý nepodmíněný trest a ostatní odsouzení, mezi nimi bývalá státní zástupkyně, podmíněné a peněžité tresty. Pětice podle zpráv vinu od počátku odmítala.
Hlavní část dovolání mířila proti použití zvukových a obrazových záznamů pořízených uvnitř detektivova auta. Sledování interiéru v letech 2014 až 2016 povolila státní zástupkyně, nikoli soudce. Nejvyšší soud uvedl, že postup orgánů činných v trestním řízení odpovídal tehdejšímu znění zákona i rozhodovací praxi. Podle Tomíčkové je dnes vhodné opatřit si povolení soudce, protože poskytuje vyšší ochranu soukromí, absence soudního povolení však podle tehdejší úpravy nemusela vést k nepoužitelnosti záznamů.
Okresní soud Praha-východ potrestal v prvním stupni nejpřísněji bývalou žalobkyni, které uložil tři roky a čtyři měsíce vězení; detektivovi uložil tři roky a jednomu z bývalých policistů dva a půl roku. Odvolací senát tresty zmírnil: detektiv dostal dva roky nepodmíněně, bývalá žalobkyně a policista tříleté podmíněné tresty s pětiletou zkušební dobou, ostatní odsouzení podmíněné tresty. Verdikt zahrnuje u většiny i peněžité tresty od 50 000 do 240 000 korun a zákazy činnosti.
Podle pravomocného verdiktu detektiv po bývalé žalobkyni, policistovi a celníkovi žádal neveřejné informace ze spisů. Obžalovaní postupovali konspirativně a podle verdiktu věděli, že informace poslouží různým zájmovým skupinám.