
Česká delegace v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) je od pondělí 16. listopadu 2026 v Izraeli na třídenní pracovní návštěvě. Premiéra doprovázejí někteří ministři a náčelník generálního štábu armády. Hlavním tématem je posílení česko-izraelské spolupráce v oblasti protivzdušné a protibalistické ochrany.[1][2]
V úterý 17. listopadu delegace navštívila izraelskou společnost Israel Aerospace Industries (IAI), kde se seznámila mimo jiné se systémem protiraketové obrany Arrow 3. Firma představila také autonomní systémy, bezpilotní prostředky a kosmické technologie včetně satelitů. Delegace navštívila rovněž operační středisko izraelských sil, odkud se řídí zásahy proti raketovým útokům. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) zdůraznil, že účelem návštěvy nebylo jednat o konkrétních zakázkách, kontraktech ani nabídkách.[2][3]
Možná zakázka. Zůna 18. listopadu českým novinářům řekl, že Česko by mohlo příští rok vypsat veřejnou zakázku na nové systémy protivzdušné obrany schopné zasahovat taktické balistické střely. Ministerstvo podle něj posuzuje izraelské i evropské systémy a o konkrétním řešení není rozhodnuto. Termín závisí na řadě okolností, při výběru budou rozhodovat finanční možnosti i nabídka výrobce a termíny dodání. Resort podle ministra zatím nerozhodl, jakou vrstvu protiraketové obrany bude armáda budovat přednostně. Česko podle něj musí zajistit vlastní obranné potřeby a současně přispět do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO.[1][2][3]
Financování. Rozpočet ministerstva obrany na příští rok počítá s výdaji 190,9 miliardy korun a celkové obranné výdaje státu mají dosáhnout 2,04 procenta hrubého domácího produktu. Nová armádní koncepce uvádí, že v následujících třech letech půjdou peníze převážně na už smluvně zajištěné projekty a na běžný chod armády, takže pro další významné nákupy včetně protibalistické obrany budou potřeba další prostředky. Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč řekl, že rozpočet je politické rozhodnutí, které armáda musí akceptovat, a že bude vládu upozorňovat na vznikající mezery ve schopnostech a případně doporučovat navýšení rozpočtu. Částku nechtěl uvést; varianta pro vládu má být představena Bezpečnostní radě státu.[2][3]
Vyjádření dalších politiků. Babiš podle iDNES řekl, že Česko by mělo další systémy protivzdušné obrany pořídit co nejdříve a nečekat do roku 2030. Zmínil izraelský systém Barak, který nakoupilo Slovensko a o němž chce česká strana jednat s výrobcem, a připomněl, že Česko v roce 2021 pořídilo izraelský systém Spyder, který podle něj nedokáže zasahovat balistické rakety. Technologie Izraele označil za nejlepší hlavně proto, že prošly bojovým nasazením. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že mu jde o efektivní využití peněz na obranu, a dodal, že nákup bude vyžadovat diskusi s partnery v NATO.[3]