Zámek Kynžvart je klasicistní zámek poblíž lázeňského městečka Lázně Kynžvart v západních Čechách, nedaleko Mariánských Lázní, na okraji chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Stojí asi 2 km pod městečkem a spravuje ho Národní památkový ústav.[1]
Historie
Někdy mezi lety 1585 a 1597 byl v údolí pod hradem postaven renesanční zámek. Jeho přesná podoba není známa, ale v pozdějším zámku se dochovaly významné části, například klenby s kletovanou omítkou a další renesanční fragmenty. Majitel panství Kryštof Jindřich mladší z Cedvic se zúčastnil stavovského povstání, a po bitvě na Bílé hoře bylo proto panství zkonfiskováno. V roce 1623 bylo propůjčeno a v roce 1630 postoupeno pěti bratrům Metternichovým za 66 114 říšských zlatých. Metternichům patřilo až do roku 1945.[2]
Filipp Emmerich von Metternich nechal v letech 1681 až 1691 ze zbytků renesančního zámku postavit barokní zámek. Měl charakter venkovského sídla uzavřeného komplexem hospodářských budov, s konírnou v jižním křídle a velkým sálem nad průjezdem. V 18. století majitelé bydleli hlavně v Porýní. Franz Georg Karl von Metternich zdědil panství v roce 1767. Protože porýnské majetky byly během prusko-francouzské války zničeny, byl zámek na přelomu 18. a 19. století načas jediným sídlem rodu. V roce 1805 získal Franz Georg náhradou klášter v Ochsenhausenu.[2]
Nejvýznamnějším majitelem byl kancléř Klemens Václav Nepomuk Lothar von Metternich (1773 až 1859), od roku 1809 ministr zahraničí, v letech 1821 až 1848 kancléř habsburského domu, dvora a státu a od roku 1813 dědičný kníže. Za jeho působení se konal Vídeňský kongres v letech 1814 až 1815. Bydlel hlavně ve Vídni. Barokní zámek už nevyhovoval jeho nárokům, a proto byl v letech 1820 až 1839 přestavěn ve stylu vídeňského klasicismu podle návrhu Pietra Nobila, který musel respektovat řadu kancléřových požadavků. V září 1822 poskytl kancléři bankéř Salomon Rothschild půjčku 900 tisíc zlatých na 12 let s pětiprocentním úrokem.[2]
Prohlídky a sbírky
Zámek leží v jednom z největších anglických zámeckých parků v České republice. Zámecké interiéry nabízejí například kulečník z mahagonu darovaný ruským carem Mikulášem I., sochy Antonia Canovy, jídelnu s galerií předků a deskové obrazy Bernarda Strigela.[1]
Druhá trasa vede muzeem s Kabinetem kuriozit, jedním z nejstarších evropských zámeckých muzeí, který obsahuje téměř 2000 exponátů z celého světa včetně egyptských mumií. K prohlídce patří také jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven v Čechách, komentovaná prohlídka parku a dětská prohlídka.[1]