Snímek z publikace Novinky.cz
Snímek z publikace Novinky.cz, 8. 11. 2026

Vláda měla v pondělí 9. listopadu 2026 projednat plán pro řešení případného dalšího růstu cen energií. Ohlásil to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Nedělní debatě České televize [1][3].

Obsah plánu

Podle Havlíčka plán počítá se snížením regulovaných cen energií pro domácnosti a živnostníky prostřednictvím regulované složky ceny a se zastropováním cen u výrobců [1]. „Přistoupíme ke snížení koncových cen pro domácnosti i živnostníky, a to prostřednictvím regulované složky. Spolu s tím přistoupíme také k zastropování cen u výrobců,“ řekl Havlíček [1][3]. Schválení plánu by podle něj neznamenalo okamžité snížení nebo zastropování cen. Opatření by vláda aktivovala až ve chvíli, kdy by koncové ceny energií překročily hranici, na které by se kabinet shodl, aniž by tuto hranici ministr upřesnil [1][2]. „Bude to univerzálně postavené tak, abychom byli schopni okamžitě reagovat, až nastane kritická situace, kdy koncové ceny přesáhnou určitou úroveň,“ popsal Havlíček [2].

Sektorová daň a dřívější opatření

Havlíček v debatě připustil, že se vládní koalice bude zabývat možností rozšíření sektorové daně na další odvětví. Téma mělo projednávat koaliční rada v pondělí 9. listopadu 2026 [1]. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by koalice o rozšíření sektorové daně mohla jednat, zavedení však nepotvrdil [3]. Vláda v září 2026 schválila mimořádnou daň na zvýšené marže rafinérií, která se má uplatňovat v letech 2026 a 2027 na firmy s ročními příjmy nejméně dvě miliardy korun a příjmy z rafinérské činnosti nejméně 50 milionů korun ročně, ve výši 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Mělo jít především o společnost Orlen Unipetrol, návrh byl v listopadu 2026 projednáván ve Sněmovně [1]. Od října 2026 ministerstvo financí denně stanovuje maximální ceny nafty a benzinu, vláda zároveň zastropovala marže obchodníků a snížila spotřební daň na naftu [1][2].

Reakce opozice

Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí [3]. Lídr STAN Vít Rakušan řekl, že se vláda „snaží někde dostat k penězům“ [3].

„Bude to univerzálně postavené tak, abychom byli schopni okamžitě reagovat, až nastane kritická situace, kdy koncové ceny přesáhnou určitou úroveň“

j neznamenalo okamžité snížení nebo zastropování cen[1]

Vývoj cen energií

Podle serveru Novinky.cz začaly ceny energií prudce růst po zahájení konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem na konci února 2026, podle ČTK šlo o konflikt na Blízkém východě [1][2]. Nejvýrazněji se to projevilo u pohonných hmot a plynu. Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh se krátce dostala na úroveň 100 eur za megawatthodinu, poprvé od prosince 2022, zatímco na začátku roku 2026 se pohybovala kolem 30 eur za megawatthodinu [1][2]. Plyn ve střední Evropě funguje jako závěrný zdroj při výrobě elektřiny, s růstem jeho ceny tak postupně zdražuje i elektřina [1][2].

Schválení novely energetického zákona

Vláda 9. listopadu 2026 schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Oznámil to na tiskové konferenci po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Novelu nyní dostane Sněmovna [4][5].

Obsah novely

Podle Havlíčka vychází návrh z krizového plánu, který vláda na jaře 2026 projednala se zástupci hospodářského sektoru. V mimořádné situaci na trhu má stát moci přispět ze státního rozpočtu na část nákladů energetických sítí, čímž vznikne prostor pro snížení regulované složky ceny. Tento krok lze propojit s odvodem části nadměrných příjmů výrobců elektřiny, jehož výnos by stát použil na pokrytí nákladů. Novela automaticky nezavádí cenové stropy ani odvody, jejich použití je podmíněno mimořádnou situací na trhu a konkrétní nastavení by určila vláda [4][5]. Pravidla pro odvod z nadměrných příjmů, které zavedla vláda Petra Fialy v roce 2023, byla vázána na tehdejší energetickou krizi, novela je nahrazuje trvalým zákonným rámcem [4][5].

Vyjádření

Havlíček řekl: „Připravujeme se včas, abychom při dalším prudkém zdražování energií mohli rychle jednat.“ Uvedl také, že cena plynu činí 88 eur za megawatthodinu, což je trojnásobek lednové ceny [6]. Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že opoziční strana návrh předem nekritizuje a její postoj bude záviset na zvoleném mechanismu. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib řekl, že růst cen energií není překvapivý a že jde o nouzovou pomoc, a vládě vytkl nedostatečné investice do energetických úspor a obnovitelných zdrojů [5]. Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energií označil podle iDNES.cz mechanismus za jednodušší než ten z roku 2023 [7].

Podrobnosti návrhu zveřejněné v systému eKLEP

Podle návrhu novely energetického zákona, který je dostupný v elektronické knihovně legislativního procesu eKLEP, by stát mohl od výrobců elektřiny vybrat až 90 procent nadměrných příjmů nad cenovým stropem. Strop by předem nastavila vláda nařízením a odvod by se aktivoval jen v případě vysokých cen energií[8]. Zbývajících deset procent má podle důvodové zprávy zachovat tržní motivaci výrobců nabízet elektřinu v hodinách se zvýšenou poptávkou[8].

Odvod lze podle návrhu použít jen při mimořádné regulaci cen energií pro odběratele nebo při dotacích provozovatelům energetických sítí[8]. Schválení novely samo cenové stropy nezavádí ani odvody nespouští; podle Havlíčka jde především o legislativní přípravu mechanismu pro rychlou reakci[8][9].

Srovnání s rokem 2023

Obdobný odvod zavedl už v roce 2023 kabinet Petra Fialy (ODS) v době energetické krize, tehdy ale šlo o dočasné řešení, zatímco nová úprava stanoví trvalý rámec[8]. Stát tehdy vybíral devadesát procent části tržeb z prodeje elektřiny nad zákonným stropem, který se lišil podle zdroje výroby. Příjem státního rozpočtu z tohoto odvodu činil v roce 2023 podle Novinek.cz 18,5 miliardy korun a vedle něj platila šedesátiprocentní daň z mimořádného zisku[9].

Reakce energetických firem

Energetické firmy podle ČTK oznámily, že jsou připraveny o nových pravidlech s vládou jednat. Svaz energetiky ČR uvedl, že rozumí snaze státu připravit se na krizové situace, předpokládá ale, že pravidla nenaruší tržní mechanismy, jejich předvídatelnost a bezpečnost dodávek[8]. Novinky.cz uvádějí, že důvodem jsou vysoké ceny na burze v souvislosti s válkou na Blízkém východě; cena plynu se podle nich zvýšila z přibližně třiceti eur za megawatthodinu před únorovým útokem USA a Izraele na Írán téměř na sto eur a nyní činí zhruba 82 eur[9].

Zdroje

  1. Vláda v pondělí projedná plán pro případ dalšího zdražování energií · ČTK / České noviny · 8. listopadu 2026
  2. Havlíček předloží plán pro případ dalšího zdražení energií · Novinky.cz · 8. listopadu 2026
  3. Havlíček předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií · ČT24 · 8. listopadu 2026
  4. Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců · Echo24 · 9. listopadu 2026
  5. Strop na cenu, daň pro výrobce. Vláda schválila zbraň proti drahým energiím · Seznam Zprávy · 9. listopadu 2026
  6. Vláda schválila návrh zákona, který umožní zastropování cen energií · Novinky.cz · 9. listopadu 2026
  7. Vláda přijala plán proti drahým energiím. Globální trhy ale neovlivní, říkají experti · iDNES.cz · 9. listopadu 2026
  8. Stát by mohl na odvodech vybrat až 90 pct nadměrných příjmů výrobců elektřiny · ČTK / České noviny · 10. listopadu 2026
  9. Když elektřina zdraží, stát si bude moci vzít až 90 procent mimořádných příjmů výrobců · Novinky.cz · 10. listopadu 2026