Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) jednal v úterý 29. září 2026 s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, která byla na návštěvě Prahy. Svá stanoviska k jednání oba politici představili na tiskové konferenci [1][2][3][4].
Emisní povolenky
Itálie a Česko podle Meloniové sestavily seznam témat pro říjnový summit Evropské unie. Chtějí na něm předložit návrhy na reformu systému ETS 1, který se týká povolenek pro průmysl, a prosazují, aby bylo obchodování s povolenkami transparentnější. Systém podle ní nesmí vést ke zdražování energií ani ohrožovat konkurenceschopnost Evropy na světových trzích. Babiš označil zvyšování konkurenceschopnosti Evropy za zásadní společné téma obou zemí [1][2][3][4].
Rozpočet Evropské unie
Meloniová viděla prostor pro spolupráci při vyjednávání o víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2028 až 2034. Obě země podle ní považují za nutné zachovat dostatek peněz na společnou zemědělskou politiku i na kohezní politiku, která má vyrovnávat rozdíly mezi slabšími a silnějšími regiony. Rozpočet by podle ní měl počítat také s financováním obranného průmyslu [1][2][3][4].
Migrace a krize v okolí Evropy
Meloniová ocenila dosavadní spolupráci s Českem v oblasti migrace, která podle ní přinesla výsledky i na unijní úrovni. Za zásadní označila princip, že Evropská unie nemůže vyřešit nelegální migraci tím, že každý stát přesune odpovědnost na své sousedy. Zároveň vyzvala k silnější úloze unie při řešení krizí v jejím okolí, jako jsou válka na Ukrajině a konflikt na Blízkém východě [1][2][3][4].
Akční plán do roku 2030
Babiš vyzdvihl akční plán strategické dvoustranné a unijní spolupráce Česka a Itálie do roku 2030, který chce promítnout do konkrétních projektů s přínosem pro občany a ekonomiku. Podle něj se země dohodly také na společné výstavě o Pompejích a Herculaneu v roce 2028 [2].
Dokument zveřejněný italským úřadem vlády počítá s udržováním dialogu mezi vládami a úřady obou zemí a s koordinací postojů v Evropské unii, v NATO a v dalších mezinárodních institucích. Týká se zejména bezpečnosti, rozšiřování unie, migrace, životního prostředí, obchodu a transatlantické spolupráce. Samostatné kapitoly se věnují hospodářské spolupráci, infrastruktuře, obraně, vědě, kultuře, vzdělávání a turistice [2].