Společnost S&P Global 2. listopadu 2026 informovala, že index nákupních manažerů (PMI) v českém zpracovatelském průmyslu činil v říjnu 55 bodů po 53,5 bodu v září. Je to nejvyšší hodnota od února 2022, tedy od doby těsně před ruskou invazí na Ukrajinu. Hranice 50 bodů odděluje růst a pokles sektoru; podmínky v českém průmyslu se zlepšují osmý měsíc po sobě.[1][3]
Výroba, zakázky a ceny
Rychleji rostly výroba, nové zakázky i zaměstnanost a citelně posílil export. Zpracovatelská výroba rostla jedenáctý měsíc v řadě, nejrychleji od března, a zaplňování pracovních míst bylo nejsilnější od ledna 2022. Podle průzkumu k růstu výroby přispěly také investice do kapacit. Výrobci zvýšili nákupní aktivitu nejvíce od dubna 2022. Dodací lhůty se přitom výrazně prodloužily kvůli nedostatku například čipů, narušení dodavatelských řetězců a zpožděním v námořní dopravě.[1][3]
Zvýšily se také inflační tlaky. Ceny vstupů i výstupů rostly nejrychleji za čtyři, respektive tři měsíce a zůstaly nad dlouhodobými průměry, nižší však než v eurozóně. Růst cen byl uváděn jako hlavní riziko pro příštích 12 měsíců a výhled klesl na nejnižší úroveň od dubna.[1][3]
Hodnocení
Ekonomický ředitel S&P Global Market Intelligence Trevor Balchin uvedl, že český sektor předstihl eurozónu poosmé v řadě a rozdíl se rozšířil nejvíce od března 2016. Export podle něj zaznamenal nejlepší měsíc od srpna 2021.[1][3] Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda míní, že čeští výrobci mohou díky konkurenceschopnosti přebírat část zakázek dražším západoevropským podnikům. Hlavní ekonom Creditasu Petr Dufek upozornil, že rostoucí náklady na energie se budou promítat do cen a že vyšší ceny plynu a elektřiny otevírají prostor pro výrobní inflaci.[2]