Pražská botanická zahrada hlavního města Prahy byla zřízena usnesením plenárního zasedání Národního výboru hlavního města Prahy v roce 1968 a oficiálně začala existovat k 1. lednu 1969. Její areál leží v Troji, v prostoru Podhoří.[1]
Vznik a výběr místa
Pozdější první ředitel Jan Jager podal návrh na zřízení státní botanické zahrady již roku 1958. Jako možná místa uvedl park v Průhonicích, horní část údolí Šárky a plochu mezi Motolským potokem a usedlostí Cibulka v Košířích. Troja byla jako lokalita poprvé navržena v březnu 1965 tehdejším Útvarem hlavního architekta v generelu Trojské kotliny, kde se objevil záměr menší zahrady v prostoru dnešní přírodní památky Havránka. Počítalo se tehdy s přemístěním Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy do Troje a zahrada měla být součástí univerzitního areálu.[1]
Protože prostor kolem Havránky byl příliš malý, navrhl Zemědělský odbor národního výboru přemístění severně od ZOO, do prostoru mezi rezervacemi Podhoří a Velká skála. Útvar hlavního architekta tento návrh přijal v březnu 1966. Usnesením č. 111 z 30. dubna 1968 byl vydán souhlas s vybudováním zahrady v Troji – Podhoří pod názvem Pražská botanická zahrada, jako samostatné rozpočtové organizace v rámci národního výboru, se vznikem k 1. lednu 1969.[1]
Vedení a rozvoj do roku 1989
Prvním ředitelem se stal Jan Jager, který zahradu vedl od 1. ledna 1969 do 31. prosince 1973. Společně se Svazem architektů vypsal soutěž na ideové řešení zahrady, návrh však nebyl nikdy zcela realizován. Od roku 1973 do roku 1989 zahradu řídil Josef Vyskočil. Za jeho působení se plocha kolem správní budovy v Nádvorní ulici postupně měnila na expoziční plochy. V roce 1975 vznikla velká pěstební zahrada v ulici Na Farkách nedaleko bohnického sídliště a další pěstební areál byl založen u ulice K Pazderkám.[1]
V roce 1982 byla v rámci areálu vyhlášena chráněná území Podhoří, Salabka a Havránka; jejich ochranným pásmem se stal areál celé zahrady. Nová rozvojová studie vznikla v roce 1984 v Pražském projektovém ústavu, zahrnovala průzkumy, libreto zahrady i generel dalšího rozvoje, ten ale nebyl uveden v život.[1]
Sbírky
I v období stagnace výstavby byl v zahradě soustředěn bohatý sortiment rostlin: stálezelené listnaté i jehličnaté dřeviny, minirůže, zahradní hybridy kosatců a botanické cibuloviny. Vznikla také sbírka bonsají, jedna z prvních v republice. Index plantarum z roku 1979 uváděl 1889 druhů a kultonů. Zahrada pořádala výstavy kosatců, přírodovědné soutěže, přednášky pro školy a prázdninové tábory.[1] Funkční zahrada otevřená veřejnosti však v Troji do roku 1989 nevznikla.[1]
Novější stavby
V roce 2001 byl postaven skleník Fata Morgana a v roce 2008 byl zbourán starý objekt označovaný jako likusák.[1]